Sobota – ó náš pán – sobota, neboli tři tečky – tři čárky – tři tečky. Prostě: SOS

7. červenec 2018

Ty ty ty – tá tá tá – ty ty ty. Nejznámější z nouzových signálů slaví své výročí. Už je to sto deset let, co byl zaveden jako celosvětově platné volání o pomoc.

Chvíli mu trvalo, než byl všeobecně přijat. Dnes se výraz SOS používá i v běžné mluvě.

Na úplném začátku používání nouzových signálů stál vynález bezdrátového telegrafu. Ovlivněni Járou Cimrmanem ležícím, spícím si občas myslíme, že ho jako první vynalezl Gugliemo Marconi – všichni jistě známe Cimrmanovo okřídlené: Zkuste to bez drátů, milý Marconi! Ve skutečnosti byl tím prvním vynálezcem Nikola Tesla. Marconi však prostřednictvím své společnosti Marconi Wireless Telegraph Company zaváděl radiovou telegrafii do praxe; mimo jiné do oblasti námořní dopravy. Zde Marconi zaváděl stanice, které přijímaly signály lodních radiotelegrafů. Což bylo velmi cenné; do té doby si totiž lodě, které se na moři ocitly v nouzi, neměly jak zavolat pomoc. Jazykem telegrafie je Morseova abeceda. Sestavil ji Samuel F. Morse, americký výtvarník, který mimo jiné vynalezl také elektrický telegraf.

K prvnímu známému případu, kdy nějaká loď zavolala bezdrátovým telegrafem o pomoc, došlo v březnu 1899. Tehdy plavidlo East Goodwin žádalo pomoc pro loď Elbe, která u anglických břehů najela na mělčinu. O měsíc později vyslala East Goodwin nouzový signál znovu, tentokrát kvůli sobě; v mlze se totiž srazila s jinou lodí. Ještě to ale nebyl signál SOS – na přelomu století se používal kód CQD. CQ je obecný volací kód v radiokomunikaci, kterým se zahajuje nějaké sdělení a který se mezi radioamatéry stále používá; D je symbol pro nouzi – anglicky distress. Někdy se z legrace říká, že CQD anglicky znamená Come Quick, Damn it! Tedy něco jako Tak už sakra přijeď! Ale ve skutečnosti to takový význam nemá.

Guglielmo Marconi

Čtěte také

V roce 1903 bylo na prvním kongresu radiotelegrafistů navrženo, aby jednotný volací znak pro nesnáze zněl SSSDDD. Nakonec byl zkrácen o polovinu na DDD, ale ani pak se neuchytil a už na druhém radiotelegrafickém kongresu v roce 1906 byl zrušen. Američané místo něj navrhovali kód NC. To ale neprošlo a místo DDD byl vybrán signál SOS. Vycházel z německého kódu SOE. Jenže E, které se v morseovce vyjadřuje tečkou, tedy krátkým „tútnutím“, se v případě špatných podmínek může lehce přeslechnout. Proto bylo nahrazeno výraznějším S. SOS bylo na světě.

Někdy se říká, že písmena SOS zkracují anglické Save Our Souls – Spaste naše duše, anebo Save Our Ship – Zachraňte naši loď. Ale není tomu tak. Je to prostě kód, který dobře zní. Bylo ustanoveno, že závazným termínem, po kterém bude SOS všeobecně platné, bude 1. červenec 1908. Signálu však chvíli trvalo, než se začal běžně používat. Poprvé se ozval až 10. června roku 1909. Vyslala ho loď Slavonia ze slavného rejdařství Cunard Line, když při své cestě z New Yorku do Středomoří najela na pobřežní skály ostrova Flores, nejzápadnějšího z Azorských ostrovů (podívejte se na obrázky lodi na webu Norway-Heritage). Všech 410 pasažérů včetně posádky a části nákladu se díky přivolané pomoci podařilo zachránit. Vrak Slavonie byl opuštěn, vypleněn a následně odepsán... O tom, že ještě několik let po zavedení SOS se stále používal znak CQD, svědčí i případ lodi Titanic. Ta, když se v dubnu roku 1912 potápěla, vysílala jak starý signál CQD, tak nový SOS. Po zkáze Titaniku se všichni začali rychle přiklánět k novějšímu a praktičtějšímu SOS.

Námořní radiotelegrafní stanice na lodi Olympic, sesterské lodi Titaniku, v roce 1913

Dnes už se na lodích používá jiný systém volání o pomoc, ale SOS je stále v živém povědomí. Proniklo i do poezie. Třeba do básničky o Dívce ve studovně od Jiřího Žáčka:

Co ví kdo o tobě?
O srdci tikajícím S.O.S.,
o zámotku tajemného probouzejícího se těla
a jeho něžném chtíči,
divoké touze bez jména?

Něco takového se novým záchranným systémům jistě nepodaří...

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.