Školáky čeká pololetní vysvědčení. Někde dostanou poprvé i list se slovním hodnocením

„Bude to nový pohled na naše studium, zároveň ale vidím to, že je to pro učitele náročnější,“ přemýšlí Jana Svitáková z 8.C nad pololetním vysvědčením, které premiérově doplňuje list se slovním hodnocením.

Se spolužačkou souhlasí taky Veronika Nováková: „Asi to nebude pro nás nic moc tak hrozného. Řekla bych, že to spíš bude i lepší.“

Martin Fiala z 8. B má jiný názor: „Já jsem v tomhle přístupu konzervativní. Já pro tyhle změny nějak vyloženě nejsem, ani pro ty liberálnější školní myšlenky, takže asi bych to nechal normálně v těch známkách.“

„Zkoušíme to a nevíme, jestli nám to bude vyhovovat, jestli to bude fungovat – jestli to studenti přijmou, jestli to přijmou jejich rodiče, jestli to budou chápat. Smyslem není nějak definitivně zhodnotit, kdo jaký je, ale spíš ponouknout toho studenta k tomu, aby si třeba zvýšil svoje vlstní ambice, nebo na sobě nějakým jiným způsobem zapracoval,“ vysvětluje učitel Jakub Mráček, jeden z propagátorů doplňkového slovního hodnocení na pololetním vysvědčení studentů teplického gymnázia.

Podrobnější ohodnocení od učitele se může studentům hodit i mimo školu

Chemikář Mráček formativní hodnocení vypracoval pro několik desítek svých žáků.

„Jsou to hodnocení typů, že někdo aktivně pracuje ve skupině, komunikuje s učitelem, přijímá zpětnou vazbu, nebo chová se dospěle. Pro ty studenty to může být vypovídající a je to i něco, s čím se, na rozdíl třeba od známky z chemie, mohou jít ucházet o nějakou brigádu nebo stipendium,“ vysvětluje Mráček.

K nové podobě klasifikace podle ředitele Zdeňka Bergmana přispělo zapojení školy do ověřování kombinovaného vzdělávání, kdy některé třídy kombinují prezenční a vzdálenou výuku.

„V těchto čtyřech třídách je to víceméně povinné v rámci toho pokusného ověřování, ale dobrovolně mohou učitelé poskytnout takovou formativní zpětnou vazbu i v dalších třídách,“ dodává Bergman.