Sklizeň a skladování plodin: základní pravidla

Ideální je sklízet úrodu za suchého počasí, protože mokré plody se snadněji kazí. Nahnilé nebo poškozené kusy zásadně neskladujeme. Čas od času uskladněné plody prohlédneme a ty problematické odstraníme.

Brambory necháme po sklizni několik hodin oschnout, ale nemyjeme je. Pak je uložíme do tmy při teplotě kolem čtyř až osmi stupňů Celsia. (Na světle zelenají a tvoří nežádoucí solanin.)

Rajčata ještě při běžné pokojové teplotě dozrávají, ale při teplotách pod 10 stupňů Celsia ztrácejí chuť i typickou vůni. Proto je lepší je raději zpracovat, než schovat do lednice.

Kořenová zelenina potřebuje chlad a vlhkost. Mnozí ji proto ukládají do studeného sklepa, navíc do vlhkého písku.

Cibuli a česnek nejdříve dobře vysušíme a pak uchováme volně v bedýnkách, síťkách nebo zavěšené v copech – nikdy v uzavřených plastových sáčcích. Potřebují tmu a dostatek vzduchu, ale nejdůležitější je zabránit vlhkosti.

Můžete také zkusit skladovat česnek na stopkách v keramickém džbánu, klidně při pokojové teplotě.

Z jablek a hrušek dlouhodobě skladujeme jen trvanlivé odrůdy, kterým vyhovuje chladné a větrané místo, nejlépe kolem dvou až pěti stupňů Celsia.

autor: Veronika Jaklová | zdroje: Český zahrádkářský svaz – Skladování ovoce a zeleniny , Mendelova univerzita v Brně – Zelinářství pro zahrádkáře , Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod – Skladování konzumních brambor , Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy – Sklizeň a skladování ovoce , Český česnek – Pěstování a skladování česneku
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.