Situace je dnes složitější než za studené války. Režimy ospravedlňují konflikty vymezením identit, varují vědci

Ke komu patříme úzce souvisí s tím, koho vnímáme jako cizího. Obzvláště nesvobodné režimy pak dokáží identitárními vzory z dějin manipulovat pro dosažení svých cílů na propleteném globálním poli. „Někteří političtí analytici to přirovnávají k několika šachovnicím, na kterých vedete paralelní šachové souboje,“ říká Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Výzkumu konstrukcí Identit ve světě válek a krizí se proto bude věnovat mezinárodní tým vědců.

„Kolektivní slovanská identita, kterou se ohání Vladimir Putin, tvrdí, že Ukrajina a Ukrajinci jsou jenom umělý konstrukt, že ve skutečnosti jsou to jenom Malorusové,“ ukazuje Martin Klečacký, historik z Masarykova ústavu Akademie věd, na příkladu projevu Vladimira Putina, jak může vypadat konflikt identit.

„Identita je něco, s čím se ztotožňuji, jak se definuji a k čemu se vztahuji. Samozřejmě je nějaká identita individuální, pak jsou identity kolektivní, kdy se člověk ztotožňuje s nějakým větším celkem – chce někam patřit, cítí, že někam náleží. Někdy se s ní naopak neztotožňuje, pak je z toho vyššího celku vydělován,“ vysvětluje Klečacký.

„Z mého pohledu je velmi zajímavé dívat se na to, jakým způsobem je dnes historie instrumentalizována, třeba zrovna v Rusku.“

Identita jednak říká, kdo jsem a kdo nejsem, kdo jsme my a kdo jsou oni, kdo jsou naši a kdo cizí. Na druhé straně člověk, skupina nebo národ může dostat identitu zvenčí: jako nálepku, kterou si nevybral, ale která mu přesto ovlivňuje život. V dnešním světě je navíc situace složitější než za studené války, říká Doubravka Olšáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

„Nová studená válka nás učí myslet na několika rovinách. Někteří političtí analytici to přirovnávají k několika šachovnicím, na kterých vedete paralelní šachové souboje. My si ze studené války pamatujeme schéma bílých a černých figur, a to bylo vlastně všechno. To je dvourozměrné vnímání, ale to trojrozměrné vnímání toho globálního světa právě tím, jak je pestré, tak je pro nás hrozně zajímavé,“ míní Olšáková.

Čtěte také

Česko-čínská komora

Vědci se například chtějí zaměřit na to, co je českou identitou vůči okolnímu světu. „Po roce 1990 se rozpadl stávající řád. Každý hledáme tu identitu někde jinde. Někdo ji definuje například ve vztahu k morálce a k etickým hodnotám. Máme i příklady hodnotově orientované zahraniční politiky, kterou chceme studovat na příkladu vztahu České republiky a Číny,“ vysvětluje Olšáková.

Pozoruhodnými událostmi jsou z tohoto pohledu čínské cesty Miloše Zemana. „Nevyučujeme tržní ekonomiku nebo lidská práva a podobně. Naopak, zkoušíme se učit. Jsem v Číně, abych se učil ekonomickému růstu a jak stabilizovat společnost,“ prohlásil tehdejší český prezident.

Miloš Zeman ovšem nebyl jediným českým představitelem, kdo tvořil česko-čínské vztahy, upozorňuje Doubravka Olšáková. Jiní se snažili zahrnout také otázku lidských práv a čínské menšiny a disidenty.

„Ale otázka je, jak vypadá čínský disident. Je definovaný svým jazykem? Přináležitostí k národnostní menšině? Jakým způsobem vnímají čínské disidenty Tchajwanci?“ táže se Olšáková.

Historie jako nástroj ospravedlnění

Vědci se snaží mapovat různé podskupiny i v české společnosti, ať už podle politické identity, nebo třeba náboženské nebo genderové. „Současná společnost se setkává s jevy, na které ne vždy umí reagovat, ne vždy je umí pochopit a vyhodnotit,“ míní Martin Klečacký.

Čtěte také

Každá skupina navíc svou identitu vůči druhým vymezuje. Například národy a režimy staví na historické paměti a ospravedlňují tím i konflikty a násilí. O tom je potřeba šířit povědomí, zdůrazňuje Klečacký.

„Z mého pohledu je velmi zajímavé dívat se na to, jakým způsobem je dnes historie instrumentalizována, třeba zrovna v Rusku nebo v jiných režimech. Tyto režimy dokážou tu historii, byť poněkud perverzním způsobem, uchopit a využít mnohem efektivněji, než to kolikrát umí svobodné společnosti, kde jsou společenské vědy včetně historie mnohokrát zpochybňovány,“ říká historik.

Do nového strategického výzkumného programu nazvaného Identity ve světě válek a krizí se zapojilo 16 akademických ústavů a 23 dalších institucí z celého světa. Výsledky svého bádání chtějí experti nabídnout i veřejnosti.

autoři: Martin Srb , jkh
Spustit audio

Související