Setkání s Granátovou hvězdu nebo Aurigidami: Procházka zářijovou oblohou

30. srpen 2020

Červený veleobr, který zaujal už Williama Herschela, zvláštní meteory s diamantovou stopou a začátek podzimu s hvězdami i planetami.

Devátou kapitolu letošních procházek začneme tradiční připomínkou: v září nastane podzimní rovnodennost, a tudíž astronomický podzim. Připadne na 22. září, kdy o půl čtvrté odpoledne vstoupí Slunce do znamení Vah a den a noc na chvíli srovnají krok. To, že se pak noci prodlouží, poznáme výrazněji až po několika dnech či spíše týdnech.

Herschelova hvězda μ Cephei

Logo

Z oblohy pomalu ustupují letní souhvězdí, stále dobře viditelná je Labuť s jasnou hvězdou Deneb, Lyra s modrobílou Vegou a Orel s Altairem. Nápadný Pegas a sousední Andromedu nalezneme večer nad východem až jihovýchodem. Mezi Polárkou a Andromedou píše své dvojité „W“ souhvězdí Kasiopea. Vedle něj staví svůj „domeček“ souhvězdí Cefeus. Pod jeho základy svítí nepřehlédnutelně krásná „Granátová hvězda“. Tento název jí podle její barvy dal proslulý astronom William Herschel. Hvězda označená jako μ Cephei (česky také Mý Cephei) je červený veleobr, jedna z největších a nejzářivějších známých hvězd v naší Mléčné dráze. Červená se kvůli své povrchové teplotě, která je jen 3 500 Kelvina. V jejím blízkém okolí můžete vyhledat pěkné otevřené hvězdokupy M39 v Labuti, nebo M52 v Kasiopeji.

Pojďme k planetám. V září se z oblohy vytratí Merkur. Ráno vysoko na východě svítí Venuše. Mars je vidět v souhvězdí Ryb téměř po celou noc kromě večera, zatímco Jupiteru a Saturnu patří první polovina noci v souhvězdí Střelce. Obě planety vidíme stále blízko sebe.  Velmi vzdálené a jen v dalekohledu viditelné planety Uran a Neptun jsou na obloze po celou noc.

Meteory s diamantovou stopou

Meteor z roje Perseid a Mléčná dráha

9. a 10. září večer zaujme na obloze pěkná dvojice Měsíc a hvězda Aldebaran v Býku, coby pozůstatek po předchozí konjunkci. Podobně se pak 13. září Měsíc ukáže s hvězdou Pollux; ráno se k nim přidá Venuše. Asi nejpěknější seskupení vznikne 25. září v první polovině noci po denní konjunkci Měsíce s Jupiterem – ke dvojici se připojí ještě Saturn.

Kometa Neowise už je mimo viditelnost pouhým okem. Po vydařených srpnových Perseidách je v prvních dnech září na řadě poměrně chudý meteorický roj Aurigid s radiantem v souhvězdí Vozky, který nabídne jen asi 6 velmi rychlých meteorů za hodinu. Ty jsou však zajímavé tím, že za nimi někdy zůstává mihotavá jakoby diamantově barevná stopa.

Na závěr velí tradice připomenout ještě fáze Měsíce. 2. září úplněk, 10. září poslední čtvrť, 17. září nov a 24. září první čtvrť. Pěknou podívanou!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.