Šest století od husitské revoluce. První setkání s historikem Petrem Čornejem a astronomický význam Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

13. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Jana Žižky na pražském Vítkově
0:00
/
0:00

Šest století od husitské revoluce, 1. část (04:17) – Mýty, omyly a novinky astronomie: „Třetí“ muži u Měsíce (22:55) – Astronomický význam Mariánského sloupu (27:31)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že do roku 2200 by vinou globální změny klimatu mohl být „ledový ostrov“ Island prakticky celý bez ledu, představíme vám největšího australského dinosaura – australotitana, a také jiného rekordmana z živočišné říše, mikroskopickou pijavenku, která přežila ve zmrzlé sibiřské půdě bez úhony celých 24 tisíc let; uslyšíte o objevu lidské kostry z časů římského panování v Británii, která podle železných okovů nejspíš patřila otrokovi, a nakonec vám představíme dvě nově schválené plánované mise NASA k planetě Venuši.

600 let od husitské revoluce – 1. část: Proč?

Historik Petr Čornej

Před šesti sty lety už v Čechách naplno probíhaly nepokoje spjaté s husitskou revolucí. Během jara 1421 ovládli husité většinu měst ve středních, východních a severozápadních Čechách. V červnu toho roku se v Praze dostal k moci radikální kněz Jan Želivský a v Čáslavi se sešel sněm, který odmítl Zikmunda jako českého krále a vyhlásil zemským zákonem a základním programem husitství tzv. čtyři artikuly pražské. Podobná kulatá výročí, spjatá s husity přibývají jako na běžícím pásu. Bohužel, situace, která panovala od března roku 2020, neumožnila pořádání mnoha chystaných oslav nebo vzpomínkových akcí.

Jan Žižka vede husity. Mozaika na pardubickém městském divadle

V Lidových novinách vyšel alespoň na jaře 2020 seriál článků našeho předního historika a znalce husitských událostí Petra Čorneje Husitská revoluce, který o rom později získal i svou knižní podobu. My si budeme o husitech povídat... Připravili jsme čtyřdílný seriál, jehož hlavním a jediným protagonistou je právě profesor Petr Čornej, mimo jiné autor monumentální monografie o Janu Žižkovi, která se stala Knihou roku 2020. První schůzka nabízí povídání o tom, jak to všechno začalo.

Mariánský sloup pohledem astronomie

Mariánský sloup a pražský poledník, vyznačený v ploše Staroměstského náměstí

Od června 2020 stojí v Praze na Staroměstském náměstí kopie raně barokního Mariánského sloupu, který nechal v roce 1652 postavit císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před Švédy na konci třicetileté války. Sloup byl na jednu stranu až do 19. století uctívanou duchovní památkou, na druhou stranu byl však také chápán jako triumfální symbol vítězství katolicismu a rodu Habsburků nad jeho protestantskými protivníky – tedy jako symbol habsburského útlaku. Především proto byl sloup krátce po vzniku republiky v roce 1918 stržen a zničen. Nedlouho poté se však začali ozývat první příznivci, kteří žádali jeho znovuobnovení.

Uběhlo mnoho desetiletí. Až v roce 1990 vznikla Společnost pro obnovu Mariánského sloupu, jejímž přičiněním se nakonec, po řadě kotrmelců a peripetií, sloup v podobě novodobé kopie na náměstí vrátil. My se nebudeme zabývat žádnými náboženskými, politickými ani uměleckými spory o Mariánský sloup; necháme stranou všechny kontroverze, které se jeho historií táhnou jako červená nit. Budeme se věnovat pouze astronomickému významu Mariánského sloupu, o kterém se nikdy žádné spory nevedly, protože je exaktní, přesný a daný, říká astronom Zdislav Šíma.

Spustit audio

Související