Šedesát let od polarografické Nobelovy ceny pro Jaroslava Heyrovského a pokroky v léčbě epilepsie

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o teplomilné kudlance nábožné, nalezené v Krkonoších, a také o zdobeném sarkofágu, který se vrací z New Yorku do Egypta, odkud byl před časem ukraden. Do vesmíru nahlédneme s prvním kosmonautem Spojených arabských emirátů a také s prototypem vesmírné lodi Starship soukromé americké společnosti SpaceX. A nakonec vám představíme evropskou sondu Plato, na jejímž projektu bude mít poprvé v historii lví podíl firma z České republiky.

Jaroslav Heyrovský a polarografie

Jaroslav Heyrovský a jeho polarograf|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Před šedesáti lety se český vědec profesor Jaroslav Heyrovský stal laureátem Nobelovy ceny. Byla za chemii – za šťastný objev a rozvinutí polarografické analytické metody.

Co vlastně je polarografie? Koho povolanějšího se zeptat, než syna našeho prvního nobelisty, řekli jsme si před deseti lety při půlstoletém výročí udělení této jediné české vědecké Nobelovky. Chemik Michael Heyrovský byl v té době starším vědeckým pracovníkem Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky, kde se po vzoru svého otce dál zabýval polarografií. Zemřel v dubnu 2017.

Jeho deset let staré vyprávění se uchovalo v archivu a tak si ho část můžete poslechnout. Dozvíte se, na jakém principu polarografická metoda funguje a k čemu je dobrá - za pomoci této elektrochemické metody se dá určit, které látky jsou v roztoku obsaženy a také kolik jich tam je. V archivním záznamu o tom (i o lecčem jiném) hovoří chemik Michael Heyrovský.

Zlobivé neurony a epilepsie (podruhé)

EEG - ilustrační snímek|foto: licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic, Chris Hope

Epilepsie není duševní choroba, ale nejčastější neurologické onemocnění mozku. Za nemoc jsou zodpovědné nenormální nervové buňky, epileptické neurony, které mohou být v mozku od narození, nebo které vznikají během života následkem úrazů, nádorů, infekcí či mozkových příhod. Občas se začnou chovat jako zlobiví žáci – a vznikne záchvat. Až na pár světlých výjimek nejsou zatím odborníci schopni určit, co záchvaty spouští. S tím souvisí také určité potíže spojené s léčbou nemocných epilepsií. Právě této léčbě, jejím současným podobám a vyhlídkám do budoucna se věnujeme v druhé části našeho povídání o epilepsii.

Dozvíte se také co epileptický záchvat ukončí a jak poskytnout první pomoc člověku, kterého postihne těžký generalizovaný záchvat epilepsie, spojený s bezvědomým a křečemi. Odpovídá lékař a neurolog Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.