Sáňky ‒ ideální vánoční dárek. Teď ještě aby byl sníh…
Klasický obraz vánoc ‒ stromeček, kolem zabalené dárky a dřevěné sáňky. I když sáňkování o Vánocích už několik nepřeje počasí, příští rok se sáňky budou určitě hodit. Jak vybírat a z čeho?
Možná vás také překvapí, jak se u tohoto druhu zboží skoro nic nezměnilo, samozřejmě až na ceny.
Klasické sáňky ‒ někdo jim také říká rohačky, z ohýbaného bukového dřeva, koupíte už kolem tisícovky. V místě, kde se sedí, stále najdete průplet z nepromokavého popruhu. Delší verze pro dva, která má hlavně větší nosnost, je zhruba o pět set korun dražší. Koupit se dá stále také ohrádka, do které posadíte miminko a ze sáněk tak uděláte kočárek, když je hodně sněhu. Ta přijde zhruba na tři stovky.
O dvě stě korun víc zaplatíte za sáňky kovové, pro menší děti s látkovým sedákem. Mnozí si ještě vzpomenou, kolik radosti jsme zažili s těmito svařenými trubičkami, které se bořily do nedostatečně uježděného sněhu.
Sáňky pro děti se dělají samozřejmě stále také z plastu. Oranžový model kamzík, s úložným prostorem pod černým víkem, koupíte od 400 korun, a to i v několika dalších barvách.
Sáňkovací „trendy“
U saní se ale samozřejmě dají najít i novinky. Kromě dřeva, kovu a plastu se při výrobě používají i různé slitiny, například dural a dokonce i titan. Tomu ale odpovídá také cena, výhodou je zase mnohem menší váha.
Některé dřevěné modely jsou opatřeny kromě brzdiček také tlumením pro komfortnější jízdu a výrobci už myslí i na skladnost. Sáňky, které se dají složit, při cestě na zimní dovolenou naložíte do auta a ne na střechu, jak jsme byli dřív zvyklí.
Jestli chcete dát někomu pod stromeček sáňky, které mají duši a jsou vyrobené ručně, zajeďte si do Roprachtic u Semil. Přímo v dílně otce a syna Noskových koupíte takzvané „vlčky“ nebo také „renvolfy“. Jde o větší saně z jasanového dřeva, na které se posadí jeden člověk, nebo náklad. Druhý se chopí tlačného madla a z kopce může i nastoupit, nebo se na rovině odstrkovat.
Vlčky mají dokonce brzdy a připomínají tak saně tažené psy, které používají musheři. Postup výroby je stejný jako kdysi, za Rakousko-Uherska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka