Safír v průzoru, kterým shlížel Gagarin při svém letu na Zemi, byl možná vyroben v Ústí nad Labem

13. duben 2021 08:20

Kde vyrobili průzor, kterým se před šedesáti lety podíval ze své rakety na Zemi Jurij Gagarin? Odpověď na tuhle otázku teď hledají historikové z ústeckého muzea. Myslí si totiž, že mohl vzniknout v ústecké Spolchemii. Ta totiž jako jedna z mála ve východním bloku uměla vyrobit umělý safír, ze kterého byl průzor zhotovený. Přímé důkazy pro potvrzení své terorie ale zatím nemají.

Možnou spojitost ústecké Spolchemie s průzorem na Gagarinově raketě dokládá několik faktů.

„V chemičce se korundy začaly vyrábět sériově v roce 1947. V sovětském bloku se vyráběly jen v Československu a Sovětském svazu. Svědčí o tom také vzpomínky jednoho československého rozvědčíka, který popisuje příběh, kdy Sověti využili znalostí jednoho z ústeckých chemiků pro výrobu extrémně velkého korundu pro naváděcí systém raket, které následně, v roce 1960, sestřelily americký špionážní letoun U-2, doplnil historik Martin Krsek.

Historici o potvrzení legendy pátrají a o pomoc při hledání v archivech oslovili i jejich ruské kolegy.

„Hledáme někoho, kdo by potvrdil, nebo vyvrátil, tu místní legendu o tom, že ten materiál, který se vyráběl v Ústí nad Labem, posloužil i v té nejstarší fázi pilotovaných lidských letů do vesmíru,“ potvrdil ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Safíry a korundy přitom vnikaly v ústecké chemičce jako produkt odpadního vodíku, a to v letech 1947 – 2015. Využití například ve vesmírném programu se díky jejich vlastnostem přímo nabízelo.

„Chemická, mechanická a tepelná odolnost. Jednak je to elektrický izolant, jednak je to kámen, který odolává teplotním šokům a zároveň chrání proti UV záření a gama záření,“ dodal Michal Jüngling z ústecké Spolchemie.

Umělé safíry vyráběla ústecká Spolchemie v letech 1947 až 2015. Podle zástupců společnosti byly nejčistší na světě.

autor: Jan Bachorík | zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem
Spustit audio

Související