S Petrem Rojíkem o činnosti kraslického Kulturního sdružení. Lišejníky rodu Woessia nesou jméno znojemské rodačky
Tentokrát se vydáváme do Kraslic v Krušnohoří. Působí tam pobočka kulturního sdružení německé menšiny, kterou vede Petr Rojík. Ptali jsme se ho, jak kraslický spolek prožil minulý rok, co se mu nejvíce povedlo, co chystají na letošek a také, cjak se dívají na to, že se letošní Sudetoněmecký den má konat v Brně.
Spisovatelka a básnířka Herta Huber
V závěrečném výročí týdne si představíme hned dvě ženy. Tou první je spisovatelka a básnířka Herta Huber. Narodila se 24. ledna 1926 v Lubech/Schönbach na Chebsku.
Její otec byl houslař, ale vydělával si v barvírně látek. Po roce 1945 byla rodina Huberových nuceně vysídlena do Bavorska. Zde se Herta vdala a s manželem usadila v bavorském Immenstadtu.
V 70. letech, když jejich děti odrostly, se Herta Huberová pustila do psaní básní a próz, ve kterých se vracela k rodnému Chebsku a jeho svébytné lidové kultuře.
Její první knížka se jmenovala Stutzala a byla jako řada dalších napsána v chebském dialektu. Později psala i ve spisovné němčině. Námětem mnoha prací Herty Huber byl život na Chebsku do roku 1945 a následné vysídlení a usazování se v Německu.
Knihy Herty Huber si našly řadu čtenářů, zejména mezi vysídlenými sudetskými Němci. Spisovatelka se angažovala také v kulturním životě sudetských Němců, byla aktivním členkou mnoha vyhnaneckých organizací. Zemřela v roce 2018.
Botanička Elisabeth Tschermak-Woess
Dne 28. ledna 1917 se ve Znojmě narodila botanička Elisabeth Tschermak-Woess. Byla dcerou lesního botanika a vydala se v jeho stopách.
Po maturitě na gymnáziu studovala na univerzitách ve Vídni, Freiburgu im Breisgau a Innsbrucku chemii, botaniku a filozofii. Ve 40. letech začala pracovat na Botanickém ústavu univerzity ve Vídni.
Zajímala se především o řasy a lišejníky. Přispěla například k poznání tzv. fykobiontů – rostlinných složek lišejníků. Její jméno nese druh lišejníků Woessia.
V 70. letech se Elisabeth Tschermak-Woess stala vedoucí katedry cytologie a genetiky na víděňské unvierzitě, v roce 1985 odešla do penze, ale dál se věnovala vědecké práci. Její vědecká kariéra tak trvala 60 let.
Za své mimořádné zásluhy v oblasti lichenologie, tedy nauky o lišejnících získala Elisabeth Tschermak-Woess prestižní Achariovu medaili. Zemřela v roce 2001 ve Vídni.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
