S Petrem Rojíkem o činnosti kraslického Kulturního sdružení. Lišejníky rodu Woessia nesou jméno znojemské rodačky

23. leden 2026

Sousedé

Tentokrát se vydáváme do Kraslic v Krušnohoří. Působí tam pobočka kulturního sdružení německé menšiny, kterou vede Petr Rojík. Ptali jsme se ho, jak kraslický spolek prožil minulý rok, co se mu nejvíce povedlo, co chystají na letošek a také, cjak se dívají na to, že se letošní Sudetoněmecký den má konat v Brně.

Spisovatelka a básnířka Herta Huber

V závěrečném výročí týdne si představíme hned dvě ženy. Tou první je spisovatelka a básnířka Herta Huber. Narodila se 24. ledna 1926 v Lubech/Schönbach na Chebsku.

Její otec byl houslař, ale vydělával si v barvírně látek. Po roce 1945 byla rodina Huberových nuceně vysídlena do Bavorska. Zde se Herta vdala a s manželem usadila v bavorském Immenstadtu.

V 70. letech, když jejich děti odrostly, se Herta Huberová pustila do psaní básní a próz, ve kterých se vracela k rodnému Chebsku a jeho svébytné lidové kultuře.

Její první knížka se jmenovala Stutzala a byla jako řada dalších napsána v chebském dialektu. Později psala i ve spisovné němčině. Námětem mnoha prací Herty Huber byl život na Chebsku do roku 1945 a následné vysídlení a usazování se v Německu.

Knihy Herty Huber si našly řadu čtenářů, zejména mezi vysídlenými sudetskými Němci. Spisovatelka se angažovala také v kulturním životě sudetských Němců, byla aktivním členkou mnoha vyhnaneckých organizací. Zemřela v roce 2018.

Botanička Elisabeth Tschermak-Woess

Dne 28. ledna 1917 se ve Znojmě narodila botanička Elisabeth Tschermak-Woess. Byla dcerou lesního botanika a vydala se v jeho stopách.

Po maturitě na gymnáziu studovala na univerzitách ve Vídni, Freiburgu im Breisgau a Innsbrucku chemii, botaniku a filozofii. Ve 40. letech začala pracovat na Botanickém ústavu univerzity ve Vídni.

Zajímala se především o řasy a lišejníky. Přispěla například k poznání tzv. fykobiontů – rostlinných složek lišejníků. Její jméno nese druh lišejníků Woessia.

V 70. letech se Elisabeth Tschermak-Woess stala vedoucí katedry cytologie a genetiky na víděňské unvierzitě, v roce 1985 odešla do penze, ale dál se věnovala vědecké práci. Její vědecká kariéra tak trvala 60 let.

Za své mimořádné zásluhy v oblasti lichenologie, tedy nauky o lišejnících získala Elisabeth Tschermak-Woess prestižní Achariovu medaili. Zemřela v roce 2001 ve Vídni.

autoři: Veronika Kindlová , Richard Šulko