S Liborem Kuntem o tom, jak na padlí angreštové, na plzáky čínské a jak se v létě starat o zahrádku

Jak na angreštové padlí?

Slávka Brádlová, moderátorka: „Artur se ptá, co s angreštem, který chytá plíseň, ať to stříkám, čím chci. Tak to možná stříká něčím špatným?“

Libor Kunte: „To je to padlí, to je to padlí angreštové. Já si myslím, že to je určitě taková choroba, která nás momentálně trápí nejvíc nebo zahrádkáře trápí nejvíc. Ono těch postřiků není až tak moc, ale je potřeba začít dělat opravdu brzy. Není možné s postřikem, fungicidním postřikem proti tomu padlí, vyrazit v plné sezóně.

Zahrádkář musí být bdělý už od února, protože ten angrešt začíná rašit jako naše taková jedna z prvních, řekněme, ovocných kultur a je potřeba začít stříkat opravdu, jakmile se otevřou pupeny, a to bývá u toho angreštu někdy kolem toho dvacátého, osmadvacátého, 1. března a tak dál, konec února začátek března, to je přesně to období, kdy ten zahrádkář musí vyrazit a tam se dá předpokládat trošku úspěch.

Nicméně, já bych zahrádkáři poradil především tu věc, aby se podíval po nových odrůdách, které jsou tolerantní nebo rezistentní vůči tomu americkému padlí a tam tedy je, řekněme, mnohem větší záruka té úspěšné sklizně... Odrůda, která tohle zvládá, ten atak toho padlí prostě ustojí a zvládne tu úrodu úplně v pohodě.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Já si vzpomínám, že kdysi jsme probírali, teď neví, kterou chorobu, taky houbovou a vy jste říkal, že mezi hostitelem jsou jehličnany, tak...“

Libor Kunte: „To byla rez hrušňová.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Rez hrušňová? A tak to padlí, když se nám to podaří vymýtit, tak?“

Libor Kunte: „Ty spóry létají vzduchem a jsou jich tisíce a miliony, takže jako tam není šance, pokud vy to na té své zahrádce ustojíte a ustříkáte, tak není možné si říct, teď jsem to vyřešil - v žádném případě. Příští rok vás to čeká to samé, takže proto říkám, že je vhodnější zvolit jinou odrůdu. Modely zahrádkářství mohu samozřejmě potom sdělit i odrůdy.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Tak, jestli víte z hlavy, tak povídejte.“

Libor Kunte: „Není problém. Samozřejmě, těch odrůd je několik, ale já bych teda doporučil z těch, které jsou momentálně na sortimentu, například bez trní Captivator, odrůda Invicta, patří sem i nové české odrůdy, které třeba ještě nejsou tolik rozšířené, ale momentálně se množí odrůda Martlet, z těch rezistentních, takže tady bych viděl Captivator, Invicta, Martlet určitě.“

Co s plzáky?

Slávka Brádlová, moderátorka: „Teď by se hodilo kouzelné slovíčko, kterým by se dali zahnat španělští plzáci. To je další dotaz našich posluchačů, tentokrát pan Kubica se ptá a mě by zajímalo, já mám pocit, že letos těch slimáků je trošičku jako míň a vy jste mi ještě před vysíláním říkal, že jste byl pracovně ve Španělsku, tak kolik jste jich tam viděl?“

Libor Kunte: „Je to taková opravdu kuriózní záležitost. Já jsem byl 14 dní na projektu Erasmus, v jehož rámci vysíláme naše studenty do zahraničí, po různých zahradnictvích, školkách, nejrůznějších pěstírnách se podívat na jihu Španělska a opravdu za 14 dní chození po zahradách jsem neviděl jediného plzáka španělského. Bohužel tedy, u nás jich je požehnaně, ale máte pravdu.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Asi se odstěhovali k nám všichni, je to dobře?“

Libor Kunte: „Asi se odstěhovali k nám. Máte ale pravdu, že vzpomeneme-li na zimu, která byla, respektive nebyla, tak jsme měli všichni strach, že těch plzáků bude ještě víc a ještě víc, než bylo třeba loni a mám i já ten pocit, že jich je méně. Na druhou stranu ten boj s nimi, ona to je lokalita od lokality. Ten boj s nimi je opravdu lopotný a asi už nikdy nekončící. Bohužel, u nás není žádný predátor, který by tedy ty plzáky nějak aktivně likvidoval jako svojí přirozenou potravu.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Někdo přísahá na ty čínské kachny, běžce.“

Libor Kunte: „Ano, indické běžce, to je pravda. Koneckonců, těch plemen, které ty slimáky pojídají, kachních, je víc, například starorýnská kachna také dokáže zlikvidovat ty slimáky, ale není to úplně to ideální. Bohužel nezbývá, než je tedy likvidovat opravdu fyzickým sběrem a následnou tedy likvidací.

V žádném případě bych nedoporučoval a říkám to všem, takovéto solení slimáků na místě, je to velmi nepříjemná záležitost z hlediska tedy půdy a "jejího ničení", když to tedy řeknu, právě tou solí, právě tím chloridem sodným, který tedy my do té půdy dodáváme v relativně velkých koncentracích a na relativně malé ploše, takže to je, řeknu, určitě dobrá rada, aby teda posluchači nesolili slimáky přímo na místě, ale sbírali je. Pak samozřejmě tedy nějakým způsobem zničili a zlikvidovali.

Co je tedy důležité, je důležité říct to, aby ten sběr a ta likvidace slimáků probíhala intenzivně do druhé poloviny srpna, protože po druhé polovině srpna dospějí i ti nově vylíhlí z jara a všichni začnou klást vajíčka, takže to je důležitá doba, abychom tedy slimáky co nejintenzivněji hubili do té poloviny srpna, než začnou klást vajíčka na další sezónu.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Tak, to si myslím, že je rada, která by se mohla vyplatit, když už to musíme sbírat, tak opravdu vědět i ten termín, no a s tou chemií, měla jsem známého, který sice kupoval chemické prostředky, já mám pocit, že nekupuju prostředek proti nim, ale že jim kupuju přilepšení ke stravě.“

Libor Kunte: „Tak, ony ty chemické přípravky fungují. Já se přiznám k jedné věci, a vy to dobře víte, já s tou chemií na té zahrádce prostě pořád bojuju.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Nemáte ji rád?“

Libor Kunte: „Nemám ji příliš rád, obzvlášť ne proto, že vezmeme-li ty klasické přípravky proti slimákům, které tedy jsou na té chemické bázi, že tedy dochází k takzvanému vyslizení toho slimáka, tak bohužel, to je zase velmi nepříjemné, pokud to pozře kočka nebo pokud to pozře pes, dochází k velmi nepříjemným intoxikacím, k velmi nepříjemným otravám s tím tedy, že je potřeba vyhledat tu veterinární pomoc. Ten pejsek i ta kočka velmi trpí, takže já jako tady to nemám příliš rád a vzhledem k tomu, že máme jak psa, tak kocoura, tak prostě to doma neaplikuji a nezbývá mi než ten opravdový sběr.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Nedá se nic dělat, některé prevíty ze zahrádek jinak nevypudíme. Tak, po písničce pokračujeme. Český rozhlas Sever, náš dnešní host u mikrofonu inženýr Libor Kunte, na telefonní lince paní posluchačka, pěkný den.“

Co s fleky na rajčatech?

Posluchačka: „Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat pana inženýra, nemám ještě zralá rajčata a už se mi objevují takový hnědočerný fleky. Co s tím?“

Libor Kunte: „Na plodech, na listech, všude? To je bohužel nepříjemná choroba, která asi bude trápit zahrádkáře ještě dlouho a trápila je vždycky. Jedná se prostě o plíseň, která postihuje rajčata. Dříve se hovořilo o takzvané plísni bramborové, dneska je to tedy specifický druh plísní, která je na rajčatech.

Tady pomáhají obecně měďnaté přípravky, které tedy mají fungicidní přípravky na bázi mědi, to je zásadní věc. Je potřeba tedy stříkat už na začátku sezóny, to znamená ihned po vysazení rajčat na stanoviště, jestli do skleníku nebo na záhon, to je úplně jedno, ale je potřeba začít stříkat. Jsou tam ochranné lhůty, pozor prosím, ty je potřeba dodržet. Ochranné lhůty před trháním plodů. Každý ten návod je trošku specifický, respektive každý přípravek má trochu specifické použití a ještě důležitá věc, eliminace té plísně je ta, že nezaléváte v žádném případě na listy a na stonky. To trochu ten výskyt omezí, ale je-li ten výskyt, tak už to tou zálivkou samozřejmě nedoženete. Jednoduše a prostě, fungicidní přípravky na bázi mědi.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Nevím tedy, jestli se dá stříkat potom i v průběhu té sezóny, to bychom možná ještě měli doplnit.“

Libor Kunte: „No, to je právě ten problém, že tam tedy musí být ta ochranná doba před sklizní, to znamená, začneme-li sklízet rajčata, tak už není vhodné dál stříkat tím fungicidem.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Tak, rozhodně v odborné prodejně poradí prostředky a rozhodně doporučujete dobře přečíst návod na příbalovém letáku a taky ho dodržet.“

Zahrádkáři a žížaly

Slávka Brádlová, moderátorka: „Tak, to byla plíseň rajčatová a pojďme ještě k jedné záležitosti, žížaly. Vy jste říkal, že jste takový nepřítel chemie, no a žížala, ta bych řekla je na zahrádce takový přirozený činitel, který nám může opravdu hodně pomoci, takže nepouštíme kamarády rybáře na sběr, ale naopak žížaly hýčkáme.“

Libor Kunte: „Žížala je samozřejmě velmi chtěný prvek. My ten půdní edafon, nebo-li ty půdní živočichy, rozdělujeme na takzvaný mikro a makroedafon. Ten mikroedafon, to jsou takové ty "breberky", které nejsou vidět. Ten makroedafon, to jsou právě ty žížaly a další bezobratlí.“

Takže ty žížaly, ten makroedafon prostě umí jednu zásadní věc, ony umí naprosto báječně přeměňovat tu organickou hmotu, takže tedy vlastně oni požírají tlející nebo natlelé listy, mohou se živit nejrůznějšími zbytky rostlin a tohle všechno tedy přetráví a vyloučí, takže jednak tu zem báječně provzdušňují a za druhé tedy svým trusem vlastně ještě hnojí ten daný zákon nebo tu danou partii třeba trávníku, takže žížala v každém případě je chtěná a nebýt žížal, tak bychom měli třeba i mnohem hůř zpracovaný kompost, který vyrábíme.“

Slávka Brádlová, moderátorka: „Tak, tolik óda na žížaly, s dnešním hostem ve vysílání Českého rozhlasu Sever inženýrem Liborem Kuntem. Tak, já doufám, že třeba ještě někdy během prázdnin se potkáme, že na to bude čas, že zase se nám dostane dobrých a užitečných rad. Pro dnešek díky!“