Nejznámější severočeské značky – Rybena

6. červenec 2022

Zavináče, pečenáče, uzenáče, rybí saláty. Všechny tyto lahůdky za socialismu spojovala proslulá značka Rybena, symbolizovaná rybou se stylovou pěticípou hvězdou. Poslední podnik tohoto názvu zanikl před několika lety v Rumburku, ovšem v Ústeckém kraji dál vyráběl rybí speciality podnik s velice podobným jménem – Rybenor v Žalhosticích, který byl vůbec nejstarším ryby zpracujícím závodem v českých zemích.

Současný Rybenor je volnou variací původního názvu Rybena, rybu s pěticípou hvězdou nahradil podobný symbol lososa vyskakujícího z moře.

Nepříjemný odér rybiny se Žalhosticemi linul od roku 1848, kdy zde první rybnou továrnu v českých zemích založil podnikatel Karl Warhanek. Úroveň mrazírenství tehdy neumožňovala zpracovávat čerstvé mořské ryby. Základní surovinou tedy byli solení sledi čili slanečci, kteří se zpracovávali uzením a marinováním.

Před válkou patřila firma Warhanek k největším v republice, vyráběla 1000 tun rybích lahůdek ročně. V roce 1945 stát podnik coby německý majetek zkonfiskoval. Rodina Warhanků se přesunula do Rakouska, kde dál vyrábí a prodává rybí speciality pod svou původní značkou.

Rumburská předchůdkyně Rybeny vznikla až v roce 1943 pod názvem Jenko. Značka Rybena se tu poprvé objevila v roce 1949. Národní podnik pod tímto jménem pak sdružoval všechny znárodněné rybné závody.

Žalhostický podnik tehdy nebyl nijak špičkově vybavený – stál hlavně na ruční práci. Proslulé zavináče se prakticky po celou dobu nebalily jinak než ručně. Závod neměl žádné rozmrazovací zařízení, rozmrazovalo se na dvoře na sluníčku.

Po sametové revoluci se stal z Rybeny Rybenor

V roce 1971 sice definitivně Rybenu převálcoval lední medvěd národního podniku Mrazírny Praha, na název Rybena se ale nezapomnělo. Když se v roce 1989 zpětně osamostatňovaly jednotlivé podniky Mrazíren, všechny se vrátily k původnímu jménu.

V Hodoníně se vrátil předválečný majitel se svou původní značkou Varmuža, v Rumburku vznikl Eustach. Dědictví Rybeny je trochu cítit snad jen z názvu Rybex v Třinci. Žalhostice dočasně změnily jméno na Tresko a Rybenorem se firma stala roku 1994.

„Nový Rybenor už nemá nic společného se starou smradlavou Rybenou. Máme nové jméno i novou halu, kde vyrábíme až laboratorně čistě,“ udělal tečku za minulostí jednatel Edvard Štolba.

Ročně firma vyráběla 1000 tun rybích lahůdek, exportovala na Slovensko, dodávala do velkých řetězců. V roce 2005, kdy se firma přestěhovala do nových prostor v Mlékojedech, se dostala do ekonomických potíží a kauza s odkupem Rybenoru a následné přetahování s norskou arbitráží už patří do jiné kapitoly.

Jisté je, že do historických budov firmy Warhanek v Žalhosticích se už výroba rybích salátů určitě nikdy nevrátí.

autor: Martin Krsek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.