Rozhovor měsíce: Nad autorským debutem Petra Nohavici
Petr Nohavica, v Praze působící jazzový bubeník s valašskými kořeny, hraje například v kapele americké zpěvačky Allison Wheeler, ve slovenském projektu Bardo nebo v nadžánrové kapele B/Y Organism. V Rozhovoru měsíce jsme se však bavili o jeho debutovém albu Glance.
Na začátku rozhovoru dostane Petr Nohavica otázku na to, zda a jak jeho hudbu ovlivňuje jeho valašský původ. Odpovídá, že valašský folklor sice nikdy nehrál, ale že jeho hudbu určitě ovlivňuje.
„Folklor je pro nás určující a nemůžeme se jej zbavit. Myslím tedy, že to v mých melodiích jde poznat a vlastně mě to těší. Hudba, která je folklorem ovlivněná, je pro nás autentická a můžeme ji hrát i přesvědčivěji, než kdy se například pokoušíme napodobovat hudbu americkou,“ říká.
Na otázku, kdy jako bubeník začal sám skládat hudbu, Nohavica odpovídá: „Přicházelo to průběžně. Když jsem začínal hrát na bicí, měl jsem pocit, že nejsem schopný se jen jako bubeník úplně vyjádřit. A tak jsem skládal snad od začátku. Nevěděl jsem ještě moc o teorii, ale už jsem experimentoval, i když to nejprve všechno vycházelo jen z rytmu. Postupně jsem zkoušel další modely, různé kompoziční přístupy, hledal jsem inspiraci a nápady rozvíjel. Pak tomu pomohla škola, ale šlo to vždy ruku v ruce s mými vlastními pokusy.“
Petr Nohavica se hlásí do zástupu těch, kterým k vlastnímu albu pomohl covid. Říká: „Spousta lidí měla v té době čas dát dohromady a dokončit skladby, které měli rozepsané. A u mě to byla stejná situace.“ Album Glance tedy natočil už v covidovém roce 2022.
„Ale je asi dobře, že vychází až teď, protože těsně po covidu vyšla velká spousta desek,“ poznamenává bubeník s tím, že letos možná nebude mít album na trhu tak velkou konkurenci. Své debutové album Nohavica natočil v sestavě s Cyrillem Oswaldem (saxofon), Allison Wheeler (vokály), Davidem Dorůžkou (kytara), Jiřím Levíčkem (piano), Jaromírem Honzákem (kontrabas) a s hostujícím Vladkem Miklášem (kytary).
Rytmus není vždy primární
V souvislosti s některými konkrétními skladbami Nohavica vysvětluje své současné kompoziční techniky: „Někdy je určitě primární rytmus. Inspiruje mě nějaký rytmický model, já jej zkouším hrát a sleduji, kam mě zavede. Tak to bylo na albu u skladby Five Modes. Tam jsem měl zajímavý pattern, který jsem se pokoušel nějak rozvést. Primární byl rytmus a všechno ostatní jsem složil na něj. Ale zkouším i jiné přístupy, aby se nestalo, že si skladby budou podobné. Docela mě baví postup, kdy začínám melodií a basem a zpočátku neřeším, jaké bude tempo nebo metrum. Nebo mám harmonickou představu a nějakou náladu, které chci docílit. A ta je pak stěžejním prvkem skladby a všechno ostatní této myšlence slouží. Snažím se použít všechny tyto prvky a kombinovat je.“
V závěru rozhovoru Petr Nohavica hovoří o svých dalších současných projektech. S Kirillem Yakovlevem, se kterým působil ve skupině B/Y Organism, má nové trio, ve kterém dále hraje Jan Sedlák na kontrabas.
Dále je členem kvintetu Common Ground, který dali dohromady Nela Dusová a Martin Hrubec a ve kterém dále hrají Kristýna Barta na klavír a Luan Goncalves na kontrabas. Nový alternativně popový projekt s názvem Tour Guide Barbie má Nohavica společně s Allison Wheeler, s Vladkem Miklášem na kytaru, s Ivou Korgerovou na piano a s Matějem Havlíčkem na basu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
