Rokokový zámek Nové Hrady: Když jsme přišli, běhaly tu slepice, v okapech rostla zeleň, říká majitel
Malé české Versailles v rokokovém stylu si nechal postavit hrabě Chamaré v druhé polovině 18. století po vzoru francouzských letních sídel. K zámku Nové Hrady patří ohromné pozemky plné zahrad, parků, skalek, rybníků, vyhlídek a přináleží k němu také jelení obora.
Současnému zámeckému pánovi příští rok bude osmdesát let, ale energie má na rozdávání. Se svou ženou tu trvale žije od roku 1999.
Petr Kučera, křtěný Petr Pavel
Předci: „Vážím si všech svých předků, ale šlechtický rod nemáme. Podle rodokmenu však vím, že naše rodina pochází z tohoto kraje. Ze sčítání po třicetileté válce se tu objevují hajní a fořti,“ říká zámecký pán.
Heslo: Pokora
Zámek Nové Hrady se nachází u Litomyšle ve východních Čechách. Hrad byl postupně přestavován, až později dostal zámeckou podobu. „V době klasicismu ho Jan Antonín Harbuval Chamaré nechal celý zbourat. Zbyla jen gotická zeď. A dal vytvořit tento rokokový skvost, ačkoli v té době už rokoko nebylo moderní.“
Aristokratický rod Harbuval de Chamaré byl šlechtickým rodem z francouzsko-belgického pomezí. V 18. století přesídlili do Slezska a poté do Čech, kde získali hraběcí titul. Rod ale vymřel v roce 1972.
Za války tu byl Wehrmacht. Němci obstavili majetky. Později tu byla základní škola, depozitář památkářů a zkázu dovršil Státní statek.
Po sametové revoluci se vrátili Dobenínové, ale neměli odvahu zámek opravit, tak ho nabídli k prodeji. V roce 1997 ho koupili manželé Kučerovi a začali s jeho opravami.
Záměrem bylo otevřít ho pro veřejnost. „Nápad na koupi se rodil postupně. Jednak jsem vystudoval historii, tak mám k minulosti vztah, a jednak mám zásadu, že když se vám nejlépe vede, zkuste začít něco nového. To se mi v životě stalo třikrát a vždycky to bylo správně. Bez mé ženy by to ale nešlo. Chcete-li v životě něco dokázat, musíte na to být aspoň dva. A ona všechna ta moje šílená dobrodružství, která jsem vymyslel, nakonec akceptovala.“ Po dvou letech měli zámek opravený.
Zámek jako z cukrárny
Když navštívíte Nové Hrady, budete mít pocit, že jste přijeli do Francie. Na kopečku před vámi se za honosnou bránou objeví dvoupatrová budova s bočními křídly, která jako by byla zdobena šlehačkou. V rámci prohlídek se podíváte i do velké místnosti nad vstupem.
„Je tu rokokový nábytek, což znamená, že vše je přezdobené. Ale když sem přijdou školy, děvčatům se rozsvítí oči. Říkám tomu cukrárenský nábytek, je to opravdu přeslazené,“ konstatuje s úsměvem zámecký pán. „Také jsme se vrátili k původní barvě fasády, kterou je pomerančová červeň a holubí šeď.“
Hlavní sál má plochu 140 m² a výšku šest metrů. „Je to společenská prostora, nikdy se tu nebydlelo. Jediný kus nábytku, který se tu dochoval, je vestavěná nápojová skříň, takový bar,“ popisuje zámecký pán.
Dvanáct typů zahrad
Na velký sál v patře navazuje balkon, ze kterého se otevírá pohled na zahradu. „Když jsme přišli, běhaly tady slepice a v okapech rostla zeleň. Věděli jsme, že pokud chcete uživit venkovský zámek, budou hlavním zdrojem financí právě zahrady.“
V téměř osmdesáti letech leze po lešení a stříhá jehličnany. „Tohle je asi šestá zahrada, co dělám. Máme u zámku dvanáct typů zahrad na dvaceti hektarech: francouzskou, anglickou, zeleninovou, velké arboretum, terasové zahrady, labyrint, dvě rozária a tak dále. Tady se můžu vydovádět.“
Nejstarším stromem je tu jasan. „Máme grafiku z roku 1804, kde je nakreslený jako mladý strom. Má obvod přes pět metrů.“
Přál bych si, aby si společnost uvědomila, že nejdůležitější pro budoucnost je vzdělaná společnost. Aby byla citlivá a vnímavá, podporovala kulturu, a aby dbala na své okolí a životní prostředí.
„Za štěstí považuju, že se o toto můžeme podělit se společností a nějakým dílkem přispět k tomu, že děláme hezké věci. Snažíme se kultivovat vkus našich spoluobčanů. To je největší dar, který jsem dostal.“
Jaký poklad manželé našli na zámku? Mají čtyři děti – jak vyřešili budoucnost zámku? Kolik mají zahradních strojů a nářadí a kde ho skladují? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si v letním speciálu Českého rozhlasu Zámecké léto.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
