Rok 2026 jako návrat lidí na Měsíc. Popularizátor kosmonautiky Milan Halousek věří v účast ženy

Co dalšího přinesl loňský rok ve vesmíru? Zasáhlo třeba i dění na Ukrajině do této oblasti?
Určitě. Já si osobně myslím, že rok 2022 byl spojen v pilotované kosmonautice se dvěma hlavními událostmi. Za prvé to je právě válka na Ukrajině, která od února loňského roku ovlivňuje všechno dění. Nejen v kosmonautice, ale v celém světě. Ale bavíme se o kosmonautice. A tou druhou událostí je na konci loňského roku, přelom listopadu a prosince, mise Artemis 1. První mise, v rámci kterých se později vrátí lidé na Měsíc.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice)

je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů.

Zatím NASA vyslala k Měsíci jen svého virtuálního asistenta, aby zmapoval terén. Co se ukázalo? Co se podařilo zjistit?
Na misi Artemis 1 jsme čekali několik roků. Bylo tam veliké množství odkladů, nakonec se tedy mise úspěšně uskutečnila, vědci, technici, inženýři mají ohromné množství dat, které budou teď zhruba 2 roky zkoumat. Aby někdy na konci roku 2024 vše pokračovalo další etapou a to je start mise Artemis 2, kdy v kabině Orion budou poprvé sedět lidé. Bude to pouze tzv. prostý oblet Měsíce, kdy čtyřčlenná posádka, 3 Američané a 1 Kanaďan, obletí Měsíc.

Čtěte také

Příštím člověkem na Měsíci bude astronautka. Mise Artemis s lodí Orion má přistát v roce 2024

Ale to už bude opravdu příprava na to, co bude následovat později. Mise Artemis 3 a přistání na Měsíci. Ale teď jsme v první fázi, v kabině nebyla posádka, byl tam tzv. měsíční manekýn Campos, což byl natlakovaný skafandr programu Artemis, v kterém byla spousta čidel, spousta sond, které zachytávaly kosmické záření a další věci.

Kromě toho tam Campos nebyl sám, měl u sebe ještě dvě dámy, Helgu a Zohar, což byla torza lidských ženských těl, která zase zachytávala a měřila dopady kosmického záření a podobně. Ukazuje se, že tato mise velice úspěšně zatím přinesla výsledky, které se budou implementovat do dalších misí. A věřím tomu, že ať Artemis 2 s obletem Měsíce nebo i Artemis 3 potom s přistáním na Měsíci, bude úspěšná.

NASA misi inzeruje jako přistání druhého prvního muže a první ženy. A v pozdějších misích i prvního člověka jiné barvy pleti.
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti

Přistání na Měsíci je naplánováno zhruba na rok 2025?
Mluví se o konci roku 2025, bavme se ale spíš o roku 2026. Kosmonautika je známá tím, že termíny jsou dlouhé, i mise Artemis 1 vlastně sklouzla víceméně o 4 roky. Takže spíše rok 2026 by mohl být návratem lidí na Měsíc.

Čtěte také

Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti

A tam by také měla být první žena, která vystoupí na Měsíci?
NASA tuto misi inzeruje jako přistání druhého prvního muže, protože první muž na Měsíci byl v roce 1969 Neil Armstrong, takže druhý první muž, a první ženy. A v některých z pozdějších misí i první člověk jiné barvy pleti. Já osobně věřím, že hned v misi Artemis 3 bude žena. A pokud tam tedy žena bude, jistě bude první ženou, která na Měsíc vystoupí.

Další zajímavostí je, že Česká republika má astronauta v záloze, armádního pilota Aleše Svobodu. Jaký úkol má a existují reálné šance, že na něj přijde řada?
Je to samozřejmě velice potěšující. ESA, tedy Evropská kosmická agentura, vybírala z více než 22 000 zájemců skupinu tzv. kariérních astronautů, což je v tuto chvíli pětice nových astronautů, kteří doplní sedm stávajících. Ti jsou zařazeni přímo do výcviku a už začali s přípravou na lety do vesmíru. A potom ještě vybrala dalších 12 lidí, mezi kterými je právě Aleš Svoboda, jako tzv. rezervní astronauty. Ti teď nebudou zařazeni do výcviku, budou se zhruba jednou ročně účastnit týdenního přezkoušení, týdenní kontroly, budou čekat na příležitost, aby se třeba do vesmíru na kratší dobu podívali. Budeme věřit tomu, že český průmysl vygeneruje nějaký zajímavý projekt, zajímavou družici, zajímavý experiment, se kterým by stálo za to, aby ESA poslala do vesmíru i našeho astronauta.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

Už jste zmínil, že i na kosmonautiku má velký vliv to, co se děje na Ukrajině. Můžeme být konkrétnější?
Problém války na Ukrajině se samozřejmě prolíná a provazuje i do kosmonautiky, protože do té doby tam spolupráce Ruska s Amerikou, Ruska s Evropou byla poměrně úzká od samého počátku. Spolupráce na Mezinárodní kosmické stanici stále funguje. Musí fungovat, protože stanice je koncipovaná tak, že každá část, ať ruská, evropská či americká, pracuje ve prospěch všech ostatních. Samozřejmě byly tam nějaké problémy, byly přerušeny některé experimenty.

Ale více válka zasáhla nepilotovanou kosmonautiku, byla zrušená celá řada programů, typicky asi nejznámější program Exo Mars, rusko-evropská mise k Marsu, ale i americko-ruská připravovaná mise, sonda, připravovaná pro let k Venuši, evropsko-ruský a další projekty, švédské projekty, německo-ruský projekt dalekohledu. Tedy přerušených programů je velké množství.

Čtěte také

Italská astronautka Samantha Cristoforettiová jako první Evropanka vyrazila na vesmírnou procházku

V tuhle chvíli na Mezinárodní vesmírné stanici činnost běží, kosmonauté vedle sebe musí žít, ať to jsou Rusové nebo Američané, v tuhle chvíli je tam i Japonec, předtím Evropané. Není to tam asi úplně ideální, ale funguje to. Nyní je asi největší problém Mezinárodní kosmické stanice závada ruského Sojuzu MS 22, kdy před Vánoci došlo k masivnímu úniku chladící kapaliny z lodi Sojuz. Teď nikdo neví, v jakém stavu Sojuz je. A potřeba, aby ta loď, se kterou tam přiletěli 2 Rusové a 1 Američan, byla funkční. Pokud funkční nebude, tak bude zlikvidována a místo ní přiletí loď nová, ale tím se rozbijí všechny plánované vazby na další mise. Takže to bude asi velká výzva mezinárodní kosmonautiky pro rok 2023.

Čtěte také

„Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení i vize. A technologický pokrok,“ říká Milan Halousek

Rozvíjí se i vesmírná turistika. Chystá se například velká výprava japonského módního magnáta, který pozval do vesmíru 8 umělců. A máme tam i českého umělce Yemiho.
Júsaku Maezawa, japonský multimilionář, podnikatel v textilním průmyslu, ve vesmíru už jednou byl. Na konci roku 2021 právě v ruském Sojuzu 10 dní prožil na Mezinárodní vesmírné stanici se svým kolegou Hieranem. A teď si u Elona Muska koupil celou kabinu z nové lodě Starship, a v rámci projektu dearMoon plánuje oblet Měsíce. A na cestu si s sebou bude brát skupinu osmi umělců z různých oborů a z různých zemí světa. Aby tam načerpali vesmírnou inspiraci a potom ji přetavili do své práce. Pro nás je velice potěšující, že tam je i Yemi, choreograf světové úrovně. Původně byla mise naplánována už na rok 2023, ale letos určitě nepoletí, protože zatím kabina Starship ještě nemá za sebou ani první zkušební let. Takže si myslím, že to bude posunuté někdy na léta 2025 či 2026. Ale věřím tomu, že Yemi se stejně jako Aleš Svoboda do vesmíru dostane. A kromě Vladimíra Remka získáme další české astronauty.

Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky, člen České astronomické společnosti, byl dnes naším hostem. Moc děkujeme za rozhovor.