René Matoušek – odvážný disident s tragickým koncem, rodák z Ústí nad Labem

Narodil se v roce 1951 v Ústí nad Labem. Po škole se přestěhoval na Liberecko. Hluboce ho zasáhly události roku 1968. Rozhodl se, že uteče na Západ.

Když ho na hranicích v 18 letech chytli, skončilo to pouze nafackováním od pohraničníka. Už za několik dní ale přestříhal dráty znovu. Tři čtvrtě roku si potom odbyl ve vazbě na Ruzyni.

Podruhé přišel Matoušek o svobodu, když v roce 1982 burcoval lidi k odporu s odkazem na polskou Solidaritu. Dostal rok a půl natvrdo, a k tomu další čtyři měsíce za dopis do Svobodné Evropy.

Na plzeňských Borech potkal Václava Havla a podepsal Chartu 77. Manželka se s ním ale rozvedla a estébáci mu po propuštění otrávili psa.

17. listopadu 1989 se Matoušek ocitl u soudu za shánění podpisů pod petici Několik vět. Charakterní soudce Stanislav Černý ho ale k překvapení všech osvobodil.

Matoušek byl z polistopadového vývoje rozladěný. Vadilo mu, že se do funkcí dostali kariéristé. Zemřel za nevyjasněných okolností v březnu 1992, kdy byl nalezen oběšený na kravatě zavěšené na pantu u dveří.

Mnozí dodnes věří, že šlo o pomstu estébáků nebo bachařů, jejichž skutky Matoušek jako člen prověrkové komise rozkrýval. Pravdou je, že událost byla tehdejšími orgány velmi podivně vyšetřená a ukončená.