Rekultivace u jezera Milady je hotová. Další finance na rozvoj okolí by měly jít z regionu, tvrdí ředitel státního podniku Diamo
Devět let trvalo napouštění jezera Milada. Šlo o první hydrickou rekultivaci takového rozsahu v Ústeckém kraji. Zbytková jáma po lomu Chabařovice se v jezero definitivně proměnila 8. srpna roku 2010. Pět let na to se otevřela veřejnosti. Ani po devíti letech provozu ale o Miladě nelze hovořit jako o plnohodnotné rekreační zóně.
Státní podnik Diamo přebral Palivový kombinát Ústí spolu s Miladou v roce 2022. Aktuálně jezero spolu s pozemky v okolí patří státu a Diamo má právo hospodařit, nakládá s nimi jako vlastník. Úplně od samotné myšlenky až po realizaci bylo na Miladu posláno 5,5 miliardy korun. Důležitější otázkou, než kolik bude další rekultivace Milady stát je to, kdo další výdaje zaplatí.
„Z našeho pohledu je ta hlavní část, kterou měl na starost stát, tedy sanace a rekultivace, hotová. Teď je na řadě revitalizace a resocializace – to už by měl mít v rukou region, aby pozemky upravil podle svých potřeb a plánů. Konkrétně se jedná o obce Chabařovice, Řehlovice, Trmice a Ústí nad Labem, na které připadne správa. Diamo ale bude i nadále jezero udržovat,“ přibližuje svou představu budoucnosti rozvoje území kolem jezera Milada ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar.
Vlastnická struktura pozemků
„Máme zatím podepsané memorandum z roku 2019. To předjímá finální stav, ve kterém budou veškeré pozemky rozděleny podle katastrální příslušnosti. Majetkoprávní vypořádání by mělo projít úplatě a bezúplatně. Pokud bude majetek využíván nekomerčně, lze takový majetek převést právě bezúplatně,“ vysvětluje Kašpar.
Město Ústí nad Labem uvedlo ve svých novinách, že měl státní podnik Diamo zajistit vedle výstavby záchytných parkovišť taky vybudování inženýrských sítí, heliportu pro záchranáře, kompletní infrastrukturu a terénní cyklostezku.
„Diamo dříve přišlo s těmito projekty a podstatná část z nich měla být placená z ekomiliard z operačního programu Spravedlivá transformace. I tak ale tyto dotace na pokrytí těchto nákladů nestačí. Státní podnik musí v první řadě financovat projekty na ochranu životního prostředí. Revitalizace a resocializace nejsou naše priority. Poskytli jsme ale obcím naše plány k těmto projektům,“ argumentuje Kašpar.
Proč by za pozemky patřící státu měl platit někdo jiný? Co se stane se zbylými zásobami uhlí? A kde můžou noví správci pozemků získat potřebné finance? Nejen to se dozvíte z audiozáznamu celého rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
