Rekordně zatmělý Měsíc a planety blízké i vzdálené: Procházka zářijovou oblohou

Máme za sebou letní blízké setkání Venuše s Jupiterem a téměř současnou noc s Perseidami, kterou částečně kazil Měsíc krátce po úplňku. Věřím, že i tak jste si ji užili. Zářijová obloha, už s přívlastkem „podzimní“, žádný podobný ohňostroj nenabídne, zato se můžete 7. září těšit na úplné zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v druhé polovině svého průběhu.

Třiaosmdesát minut v zemském stínu

Zatmění Měsíce|foto:Hvězdárna v Úpici

Měsíc v úplňku vyjde navečer v 19 hodin 28 minut SELČ a pouhé tři minuty poté začne jeho úplné zatmění. Zajímavé je, že ve stejný okamžik současně zapadá Slunce. V největší fázi, která nastane ve 20 hodin 12 minut, bude velikost zatmění 1,362 průměru měsíčního kotouče. Bude tedy celý pěkně skrytý v zemském stínu, což potrvá až do 20 hodin 53 minut, tedy celkem 83 minuty. I tak bude potemnělý disk viditelný. Mnozí z vás jistě zkusí úkaz nejen pozorovat, ale třeba i vyfotografovat. Úplné zatmění pak přejde v částečné – to skončí krátce před desátou večer, přesně ve 21 hodin 56,5 minuty – a pak v polostínové, téměř nepozorovatelné. Ze zemského polostínu se Měsíc osvobodí krátce před jedenáctou v noci. Příští úplné zatmění Měsíce bude u nás viditelné až na Silvestra 2028. 

Hvězdné nebe na začátku podzimu

Letní trojúhelník tvoří tři jasné hvězdy – Vega, Altair, Deneb|foto:Shutterstock

Ale zpátky k aktuální obloze. 22. září se Slunce na své celoroční pouti ocitne ve znamení Vah, den srovná krok s nocí a podzimní rovnodenností začne astronomický podzim. Přesný čas tohoto okamžiku je 20 hodin 19 minut. Obloha pochopitelně ještě nabízí souhvězdí léta včetně známého letního trojúhelníku hvězd Vega–Deneb–Altair, kulminace i jeho západ však přichází o hodinu dříve. Obloze už vévodí Pegasův čtverec, který – když jej doplníme dalšími třemi hvězdami ze sousedních souhvězdí, nabídne obrazec podobný zvětšenině Velkého vozu.

Galaxie M31 v souhvězdí Andromeda|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Nad ním píše své dvojité W souhvězdí Cassiopei. Levý spodní roh Pegasa zasahuje do souhvězdí Ryb, jehož šipka míří na souhvězdí Velryby, zatímco levý horní vrchol už je na hranici souhvězdí Andromedy. V něm se nachází snad nejznámější galaxie M31 – jediný objekt hlubokého vesmíru, který můžeme vidět i bez pomoci dalekohledu. Silnější triedr se širokoúhlým okulárem ovšem vizuální zážitek náležitě umocní.   

Saturn, Neptun a ostatní planety

Měsíc a Jupiter|foto:Pixabay, Licence Pixabay

V září budou hned dvě planety v poloze nejbližší Zemi; jsou to ovšem tělesa velmi vzdálená. Zatímco Saturn můžeme na obloze vidět pouhýma očima, na Neptun je potřeba dalekohled. Planeta se známými prstenci, tedy Saturn, bude 21. září 1 miliardu 278 a půl milionu km daleko, od Neptunu nás budou o den později dělit 4 miliardy a 321 milion km. V sedmičce planet bude v září chybět Merkur a Mars, ostatní jsou viditelné: Venuše ráno nad východním obzorem, Jupiter v druhé polovině noci a Saturn po celou noc, podobně jako velmi vzdálené planety Neptun a Uran.

Závěr naší procházky tvoří vždy měsíční fáze. Na 7. září připadá úplněk s avizovaným zatměním, 14. září je poslední čtvrt, 21. září bude Měsíc v novu a 30. září v první čtvrti. Přejeme krásné dny, vydařený začátek podzimu a při toulkách vesmírem ničím nerušenou podívanou.