Rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les
Věděli jste, že rašeliniště mohou v dešti zvyšovat hladiny řek rychleji než běžný les? Horská rašeliniště jsou často vnímána jako přírodní „houby“, které nasají vodu, a pak ji postupně uvolňují do krajiny.
Nový výzkum ale ukazuje, že realita je složitější. Rašeliniště vznikala tisíce let akumulací rostlinných zbytků. Proto jsou jejich spodní vrstvy jen velmi málo propustné, takže voda nemá jak pronikat do hloubky a při deštích odtéká po povrchu nebo těsně pod ním.
Tato takzvaná rychlá voda může způsobit i náhlé zvýšení hladin v potocích a řekách, které odvodňují oblasti s rozsáhlými plochami rašelinišť. Oproti tomu běžná lesní půda umožňuje větší vsakování vody a ta se tak do vodních toků dostává postupně. Díky tomu pomáhá tlumit prudké výkyvy průtoku.
V zimě bývají rašeliniště opravdu chladná místa, ale v létě tomu může být naopak. V suchých a horkých dnech se někdy dokonce ohřívají víc než okolí. Nejvýznamnější oblast výskytu rašelinišť v České republice je Šumava. Nachází se zde rozsáhlé komplexy vrchovištních mokřadů, které vznikaly po skončení poslední doby ledové.
Rašeliniště najdeme i v Krušných horách, jedno z nejznámějších je Božídarské, které patří mezi národní přírodní rezervace. Unikátní horská rašeliniště, často propojená s prameništi a drobnými toky, nalezneme i v Jizerských horách a Krkonoších.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
