Radnice i obyvatelé Krásné Lípy mají strach z nově vznikajících ghett

8. červenec 2016
Informace ze severu Čech , Informace ze severu Čech

Vedení Krásné Lípy řeší veliký problém. Občané se obrátili na radnici se stížnostmi na nově vznikající ghetta sociálně slabých a nepřizpůsobivých. Objekty v dezolátním stavu tam skupují podnikatelé, kteří je podle města za nemalé peníze pronajímají právě sociálně slabým. V Krásné Lípě tak pomalu začínají vznikat vyloučené lokality a město s tím prý nemůže nic dělat.

„Jedná se o bývalou školu, koupil si to jeden nejmenovaný podnikatel a udělal z toho jakousi ubytovnu. Lidi co tu bydlí, házejí odpadky z oken, jedná se o hadry, ponožky…“ vyjmenovává pan Martin, který vedle jednoho takového domu bydlí.

V Krásné Lípě je takových objektů víc, všechny jsou vesměs ve špatném technickém stavu, radnice ale nemůže jejich pronajímání nikterak zabránit. Místní lidé se obávají koncentrace nepřizpůsobivých na jednom místě, město je tak postavené před novou situaci.

Radnice se bojí vzniku ghetta

„Měli jsme vždycky výhodu, že ty romské rodiny byly rozesety rovnoměrně po městě a nedocházelo k tomu, že by se vybydlovala nějaká část a vyvolávalo to ten cyklický efekt, že je pak i vedlejší dům těžko prodejný a je pak použitelný v podstatě jen pro stejný účel,“ popisuje nezávislý starosta Jan Kolář.

„Ten náš barák, když je to tady v takovém prostředí, i když má hodnotu dvou, tří milionů, tak bych ho za ty peníze stejně neprodal, když jsou v okolí takový lidé, kteří se nedovedou přizpůsobit,“ dodává pan Martin.

Chování některých rodin ale neschvalují ani sami Romové, jako třeba pan Ruda. „No, abych vám řekl, nevycházím s romskými občany. Radši bych tu bydlel sám, s manželkou a dětmi. Chci mít klid, jako tady pan kolega.

„My taky nechceme všechny tady házet do jednoho pytle, tady s tou půlkou baráku se dá nějak domluvit, ale ta druhá půlka, to je katastrofa,“ přidává se do debatního kroužku za bývalou školou v Krásné Lípě další sousedka, která ale nechce říct svoje jméno.

Starosta Jan Kolář si nechal udělat malou databázi domů, na jejichž obyvatele si místní lidé stěžují.

Pronajímají se rozpadající se stavby

„Vlastníci nabízejí k pronájmu byty, často ve velmi zoufalém technickém stavu. Děravé střechy, rozpadající se komíny… Do takového objektu se vejdou tři rodiny, a pokud nějaká průměrná vyplacená dávka je mezi sedmi a dvanácti tisíci korunami, tak si můžeme lehce propočítat, kolik měsíčně stát dává za bydlení,“ konstatuje Kolář.

Tomuto tvrzení se ale brání pan Martin Rezek, který vlastní a pronajímá dům v ulici Elišky Krásnohorské.

„Jsem schopen potvrdit, že tam bydlí nějaká rodina, která mi platí pět tisíc měsíčně. Já jsem ten dům nevydražil v exekuční dražbě, koupil jsem ho od předchozího majitele,“ dodává podnikatel.

Podle starosty ale rodina obývá jen jeden dvoupokojový byt, za který by, kdyby se jednalo o obecní, platila kolem 1 500 korun nájemného.

autor: dap
Spustit audio