Řád času aneb Možná je čas ta největší záhada
Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli se zamýšlí nad podstatou času, aby nakonec dospěl k závěru, že pokud čas existuje, tak především v naší mysli.
Řád času. Ačkoliv název útlé knihy italského fyzika Carla Rovelliho, vydané nedávno i česky péčí nakladatelství Argo a Dokořán, vytváří pocit něčeho jasného a uspořádaného, opak je pravdou.
Čas jako sled událostí
Fyzikálně už víme, že čas plyne na různých místech různě v závislosti na hmotě i rychlosti, že neexistuje žádný univerzální interval jeho plynutí, že dokonce v základních rovnicích není rozdíl mezi minulostí a budoucností. Umíme si představit, že čistě vzato neexistuje žádná současnost – vždyť sotva dokončíme mrknutí oka, sotva dopíšeme písmeno, stanou se součástí minulosti.
Té minulosti, která je pro každého z nás především řetízkem vzpomínek na události v našem soukromém „kuželu bytí“. Ten se místy prolíná s jinými a vytváří kolektivní minulost, která není ničím jiným než sledem událostí, nekonečně krátkých políček filmu, jejichž promítnutí v těsném sledu teprve vyvolá iluzi pohybu a běžícího času.
Neuspořádanost, plynutí, černý a bílý kůň
Vesmíru vládne entropie, neuspořádanost; jen místy, ve speciálních systémech, může být entropie zpočátku nižší a pak globálně růst, píše Carlo Rovelli. Tento růst entropie prožíváme jako tok času. „Čas nikdy nikdo neviděl,“ říká Jan Werich v jedné ze svých divadelních předscén s Miroslavem Horníčkem, „čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to…“ A tak nějak to je, řeknete si po přečtení posledních řádek Rovelliho Řádu času. A nezbude vám než se smířit s poznáním, že mimo naši mysl, mimo naši perspektivu, vlastně žádný čas není. Zůstal jen pocit jeho plynutí.
Obloukem od fyziky tak dospějete k filozofii, a nakonec ke kráse a smutku Beethovenovy Missy Solemnis. Budete smutní, když odezní. Stejně odezní – ve vší své prostotě i složitosti – poslední kapitola knihy Carla Rovelliho. A právě tak i každý jiný váš zážitek:
Venku skončila bouře
Na okně vlaku načrtla klikaté čáry
Kapek, co za jízdy prchají vzad
Vteřina světliny v lese
Kde malé údolí přetíná kamenný most
Dům a potokem rozčíslá louka
Tam navěky pasou se pospolu dva
Černý a bílý kůň
Carlo Rovelli: Řád času. Praha: Dokořán a Argo, 2020. ISBN 978-80-7363-951-8 (Dokořán) a ISBN 978-80-257-3125-3 (Argo).
Související
-
Písky známé i neznámé, kalendář, Velikonoce, cykly a čas
Písky známé i neznámé: geoložka Zuzana Vařilová – Historie kalendáře, 1. část: geomorfolog Marek Křížek – Historie vědy: O počátcích filosofie
-
Rudolf Clausius, teplo, entropie a vesmír
Matematik a především vynikající fyzik 19. století Rudolf Clausius ve své práci položil základy termodynamiky.
-
Straka v říši entropie
Kniha "fyzikálních bajek ze života" od Markéty Baňkové zaujme děti i dospělé. Jejími hrdiny jsou zvířata – obyčejná i neobyčejná. Ta druhá se vyznají ve fyzikálních...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
