Quinou neboli merlík chilský pěstují v Jižní Americe už 5000 let. Je to tzv. „superpotravina“
Staří Inkové nazývali quinou příhodně – „matka zrn“. To proto, že dodávala sílu jak malým dětem, tak udatným válečníkům. Je totiž zdrojem neobvykle velkého množství bílkovin a mnoha dalších tělu prospívajících živin.
Zásobárna bílkovin, minerálních látek i vitamínů, úžasný pomocník při hubnutí, základ zdravého jídelníčku – tohle všechno je quinoa.
Patří mezi pseudocereálie, nebo také pseudoobiloviny. Znamená to, že stonek, na kterém její zrnka rostou, se nesklízí kvůli klasu, ale právě kvůli semínkům. Ta se pak nemelou na mouku jako obiloviny, ale využívají se v celku. Mezi další pseudocereálie patří např. sezam, pohanka, chia semínka nebo len.
Quinoa existuje rovnou ve třech druzích: bílá má jemnou máslovou chuť, červená je křupavější s oříškovou příchutí a nejkřupavější a chuťově nejvýraznější je černá.
Kvůli vysokému obsahu bílkovin se skvěle hodí pro vegetariány a vegany. Je přirozeně bezlepková, takže ji mohou jak celiaci, tak i děti.
Při přípravě pamatujte na to, že nabyde na objemu. Nejdříve ji pořádně propláchněte a pak vařte v poměru 2 díly vody na 1 díl quinoy. Po ¼ hodině je hotová, poznáte to podle toho, že trochu změkne a zprůsvitní.
My si dáme salát. Jak na to? Upečte si nakrájenou cuketu a papriku s česnekem a olivovým olejem v troubě. Pak prostě smíchejte s uvařenou quinoou, přidejte okapaná rajčata, cizrnu z plechovky a citronovou šťávu. Je to prostě výborné!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
