Půlstoletí příbramského meteoritu

26. duben 2009

7. dubna 1959 došlo k události, která se trvale zapsala do historie české vědy. Naši astronomové pořídili fotografie jasného bolidu, podle nichž pak vystopovali zbytky kamene, který jasné "škrtnutí" na obloze způsobil.

Bolid zazářil v atmosféře ve 20 hodin, 13 minut a 20 vteřin místního času. Svědek události, astronom Zdeněk Ceplecha, přirovnal později jeho záři ke svítící stowattové žárovce, pozorované ze vzdálenosti jednoho metru. Průlet objektu se podařilo zachytit dvěma nezávislými kamerami - jedna se nacházela v Ondřejově a druhá v Prčicích. Meteoroid vážil před vstupem do atmosféry asi 1300 kilogramů a letěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Prudké zbrždění o vzduchový polštář naší planety způsobilo, že se kámen rozžhavil a většina jeho hmoty se vypařila. Zhruba padesátikilogramový "oharek" se pak rozpadl na sedmnáct kusů a 12 kilometrů nad povrchem pohasl. Porovnáním získaných snímků se astronomům podařilo lokalizovat místo dopadu trosek východně od Příbrami. Čtyři kusy se skutečně ve zmíněné oblasti podařilo najít - u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov. Dohromady vážily necelých pět kilogramů. To ale stále nebyl celý úspěch - týmu našich badatelů v čele s již zmíněným Zdeňkem Ceplechou se podle nashromážděných údajů podařilo spočítat i dráhu meteoroidu ve sluneční soustavě před srážkou. Příbramský meteorit, jak se mu dnes říká, byl vůbec první, u kterého se to podařilo. Nebyla to však náhoda. Ondřejovští vědci se soustředili na fotografování bolidů od začátku 50. let. Po úspěchu s příbramským meteoritem věnovali velké úsilí budování celé sítě stanic, zaznamenávajících přelety bolidů, která se postupně rozrostla až na Evropskou bolidovou síť. 6. dubna roku 2002 v ní uvízl další zajímavý "kamínek" - den před 43. výročím příbramského pádu. Není divu, že si získal značnou pozornost astronomů.
Podle záznamů Evropské bolidové sítě dopadly tentokrát zbytky tělesa v německo-rakouském pohraničí poblíž bavorského zámku Neuschwanstein; z tohoto pádu se podařilo najít celkem tři fragmenty o celkové váze přes šest kilogramů. Ukázalo se, že meteorit Neuschwanstein měl téměř shodnou dráhu s příbramským meteoritem; místa jejich dopadu jsou od sebe vzdálena pouhých několik set kilometrů. To v kosmických měřítcích nic neznamená. Prakticky není pochyb o tom, že obě tělesa mají společný původ a že kdysi vznikla rozpadem jiného většího tělesa v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Nelze vyloučit, že podobných úlomků na totožné dráze obíhá víc. A tak už zřejmě napořád budou evropští astronomové v prvních dubnových dnech pohlížet na oblohu s mnohem větším zaujetím než jindy.

Prameny:
Zpráva ČTK ze dne 5.4.2009
http://de.wikipedia.org/wiki/Neuschwanstein_(Meteorit)
Josip Kleczek: Velká encyklopedie vesmíru. Praha 2002.

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.