První případ svého druhu: Toulavá černá díra v naší Galaxii
Přibližně 5200 světelných let od naší planety se Mléčnou dráhou potuluje osamělá černá díra. Prozradila jí její vlastní gravitace.
V literatuře science-fiction jsou černé díry jedním z vděčných témat. Mají je samozřejmě rádi i astronomové. Obě skupiny, literáty i vědce, spojuje stejný zájem – vznik a existence černých děr jsou stále velkým tajemstvím. Víme o nich, že jsou pozůstatkem umírajících hvězd, jejichž hmota se po destrukci čili výbuchu supernovy smrštila do mnohonásobně menšího objemu.
Hledání neviditelných tuláků
Supernov už zaznamenali astronomové mnoho, proto také delší dobu předpokládali, že existuje i hodně takto vzniklých černých děr. Dosud se jim však žádného takového tuláka v mezihvězdném prostoru nepodařilo objevit. Není divu – je to jako hledání jehly v kupce sena – tedy černé díry na temném pozadí vesmíru.
Nyní však mezinárodní tým hlásí, že uspěl! Napomohla tomu tak trochu náhoda, když využili efektu tzv. gravitační čočky. Ten způsobuje, že těleso s mohutnou gravitací dokáže svým gravitačním polem odklonit světlo hvězd. Vzhledem k velkým vzdálenostem je téměř nemožné detekovat tento efekt pozemními přístroji. Avšak astronomům se to povedlo, a to prostřednictvím Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Osamělý poutník
S jeho pomocí objevili už v roce 2011 nejprve izolovanou černou díru nacházející se asi 5200 světelných let od Země, ve výduti Mléčné dráhy. Šest let pak pozorovali, jak se měnilo záření jedné hvězdy – s nadějí, že změnu způsobuje neviditelný pohybující se objekt, který v její blízkosti dokáže ohnout světlo. Což se také po pokračujícím výzkumu nyní potvrdilo.
Čtěte také
Jde s velkou pravděpodobností skutečně o volně putující černou díru, která je sedmkrát hmotnější než naše Slunce. Vědcům se rovněž podařilo zjistit, že se v té době pohybovala rychlostí 45 km za sekundu. Na současnou dráhu ji vymrštil výbuch supernovy. Jedná se o první pozorovaný případ svého druhu. Vědecký tým publikoval svá zjištění na serveru arXiv.
Nyní víme, že izolované černé díry existují a mají podobné hmotnosti jako černé díry, které jsou ve dvojhvězdách. Odhaduje se, že přibližně každá tisící hvězda je dostatečně velká, aby po svém zániku vytvořila černou díru. V naší Mléčné dráze by tak mohlo být kolem 100 milionů černých děr hvězdné velikosti.
Související
-
Astrofyzikům v Opavě se podařilo něco těžko představitelného. Zvážili obří černou díru
Fyzikům se v Opavě podařilo zvážit jednu z nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru. Použili k tomu vlastní metodu, kterou sami před lety vyzkoušeli.
-
Černé díry prozradí jejich blízké okolí
Zná je snad každý, kdo se aspoň trochu zajímá o vesmír. Neviditelné, velmi hmotné objekty „požírající“ vše, včetně světla, protože z jejich gravitačního chřtánu není úniku.
-
V černé díry nevěřil ani Einstein. Nobelova cena míří k vědcům, kteří jejich existenci potvrdili
Černé díry jsou jedním z nejtemnějších tajemství vesmíru. Letošní laureáti přesvědčivými argumenty přispěli k potvrzení teorie o jejich existenci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
