První kapitola českého knihtisku

10. srpen 2011

Vývoj nových technologií může mít leckdy překvapivé podněty. Například radikální husité, kteří poničili řadu uměleckých či architektonických památek a prosluli také jako likvidátoři knih, jež neodpovídaly jejich představám o víře, mají svůj podíl na rozvoji knihtisku.

I když, pravda, nepřímý. Právě snaha katolické církve obnovit rozsáhlé klášterní knihovny poničené při husitských válkách otevřela v druhé polově 15. století dveře knihtisku do českých zemí.

Víme, že první česká tiskařská dílna byla založena v roce 1476 v Plzni, titul první české knihy, která zde vyšla, je však nejistý a dodnes se o něm vedou diskuze. O prvenství nedávno patrně definitivně přišla slavná Trojánská kronika, která nese datum 1468.

Zatímco dnešním nakladatelským údajům v knihách nemáme důvod nevěřit, historikové knihtisku byli obezřetní a rozhodli se tento letopočet prověřit pomocí vědeckých metod. A jak se ukázalo, záhada byla na světě. Kniha se sice chlubí úctyhodným letopočtem, který by počátky českého knihtisku posunul na přední místa v celé Evropě, vytištěna je však, světe div se, na papíře, který je o nějakých dvacet let mladší.

A protože na zázraky vědci nevěří, zmiňovaný letopočet nejspíš neurčuje rok vydání, ale pouze datování původního rukopisu, ze kterého tiskař vycházel. Kde tedy hledat tisk číslo jedna?

List Trojánské kroniky

Jak říká náš přední odborník na dějiny knihtisku PhDr. Kamil Boldan z Národní knihovny v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo: „První česká kniha byla vytištěna na jaře roku 1476 v Plzni. Sice se o tom můžou vést spory, ale myslím, že se to podařilo prokázat různými metodami.“

Co prozradí vodoznak

Nejběžnější metodou, kterou vědci používají, je studium vodoznaků neboli filigránů. Dnes se využívají k ochraně bankovek či jiných cenných listin a dokumentů, ale svou práci si cenili už papírníci ve středověku. Filigrány si označovali jednotlivé listy a každá výrobna papíru měla svůj vlastní vodoznak.

Pokud je takový papír použit v nedatovaném dokumentu, právě pomocí porovnání těchto znaků z dokumentů datovaných je možné dojít k přesnému letopočtu. Určí se tak datum, před kterým dokument či kniha vzniknout nemohly. Je tedy jasné, že Trojánská kronika musela být vytištěna později, v polovině 80. let. 15. st. Tím pádem ji předběhlo hned několik tisků.

První kniha tištěná v českých zemích tak nebyla v češtině, ale v latině. A nešlo o žádnou novinku, ale o latinská provinciální statuta, neboli církevní zákoník, který stanovil hlavní zásady církevního práva. Pocházejí z poloviny 14. století, kdy je zveřejnil arcibiskup Arnošt z Pardubic. A protože ani po více jak sto letech neztrácela platnost, byla v Plzni roku 1476 vydána tiskem.

I další dva nejstarší české tisky jsou v latině. V obou případech jde o liturgické texty – jednak je to příručka pro katolické kněze Agenda pražská (Agenda pragensia), a pak také bohoslužebná knihu Misale eclensie pragensia, která je na rozdíl od Agendy datovaná a pochází z oku 1479. Jde tak o první úplnou tištěnou knihu tohoto druhu v Evropě.

Trojánská kronika se však nemůže pochlubit ani prvenstvím, co se týká českého vydání česky psaných knih. Jeden z Nových zákonů v české verzi byl vydán už v první polovině 80. let 15. st.

V jakých nákladech tyto knihy vycházely, o tom přesné údaje nemáme. Vědci však předpokládají, že se jednalo o 300 – 400 kusů.

První tiskárna tedy vznikla v Plzni roku 1476, do Prahy dorazil knihtisk až o 11 let později. Stačil ji ještě předběhnout malinký Vimperk a Brno s rokem 1486.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.