První kapitola českého knihtisku

I když, pravda, nepřímý. Právě snaha katolické církve obnovit rozsáhlé klášterní knihovny poničené při husitských válkách otevřela v druhé polově 15. století dveře knihtisku do českých zemí.

Víme, že první česká tiskařská dílna byla založena v roce 1476 v Plzni, titul první české knihy, která zde vyšla, je však nejistý a dodnes se o něm vedou diskuze. O prvenství nedávno patrně definitivně přišla slavná Trojánská kronika, která nese datum 1468.

Zatímco dnešním nakladatelským údajům v knihách nemáme důvod nevěřit, historikové knihtisku byli obezřetní a rozhodli se tento letopočet prověřit pomocí vědeckých metod. A jak se ukázalo, záhada byla na světě. Kniha se sice chlubí úctyhodným letopočtem, který by počátky českého knihtisku posunul na přední místa v celé Evropě, vytištěna je však, světe div se, na papíře, který je o nějakých dvacet let mladší.

A protože na zázraky vědci nevěří, zmiňovaný letopočet nejspíš neurčuje rok vydání, ale pouze datování původního rukopisu, ze kterého tiskař vycházel. Kde tedy hledat tisk číslo jedna?

List Trojánské kroniky|foto: Národní knihovna

Jak říká náš přední odborník na dějiny knihtisku PhDr. Kamil Boldan z Národní knihovny v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo: „První česká kniha byla vytištěna na jaře roku 1476 v Plzni. Sice se o tom můžou vést spory, ale myslím, že se to podařilo prokázat různými metodami.“

Co prozradí vodoznak

Nejběžnější metodou, kterou vědci používají, je studium vodoznaků neboli filigránů. Dnes se využívají k ochraně bankovek či jiných cenných listin a dokumentů, ale svou práci si cenili už papírníci ve středověku. Filigrány si označovali jednotlivé listy a každá výrobna papíru měla svůj vlastní vodoznak.

Pokud je takový papír použit v nedatovaném dokumentu, právě pomocí porovnání těchto znaků z dokumentů datovaných je možné dojít k přesnému letopočtu. Určí se tak datum, před kterým dokument či kniha vzniknout nemohly. Je tedy jasné, že Trojánská kronika musela být vytištěna později, v polovině 80. let. 15. st. Tím pádem ji předběhlo hned několik tisků.

První kniha tištěná v českých zemích tak nebyla v češtině, ale v latině. A nešlo o žádnou novinku, ale o latinská provinciální statuta, neboli církevní zákoník, který stanovil hlavní zásady církevního práva. Pocházejí z poloviny 14. století, kdy je zveřejnil arcibiskup Arnošt z Pardubic. A protože ani po více jak sto letech neztrácela platnost, byla v Plzni roku 1476 vydána tiskem.

I další dva nejstarší české tisky jsou v latině. V obou případech jde o liturgické texty – jednak je to příručka pro katolické kněze Agenda pražská (Agenda pragensia), a pak také bohoslužebná knihu Misale eclensie pragensia, která je na rozdíl od Agendy datovaná a pochází z oku 1479. Jde tak o první úplnou tištěnou knihu tohoto druhu v Evropě.

Trojánská kronika se však nemůže pochlubit ani prvenstvím, co se týká českého vydání česky psaných knih. Jeden z Nových zákonů v české verzi byl vydán už v první polovině 80. let 15. st.

V jakých nákladech tyto knihy vycházely, o tom přesné údaje nemáme. Vědci však předpokládají, že se jednalo o 300 – 400 kusů.

První tiskárna tedy vznikla v Plzni roku 1476, do Prahy dorazil knihtisk až o 11 let později. Stačil ji ještě předběhnout malinký Vimperk a Brno s rokem 1486.