První exoplanety ve hvězdokupě

O tom, že poslední roky probíhá doslova hon na exoplanety, není třeba nikoho přesvědčovat. V katalogu exoplanet je ke dnešnímu dni 834 planet a k tomu je ještě třeba připočítat stovky dalších kandidátů především z družice Kepler. Planet u cizích hvězd už zkrátka známe dostatečné množství, abychom měli představu, jak se liší od planet v naší planetární soustavě. Výsledkem hledání exoplanet je řada objevů a také řada překvapení. Objevují se doslova exotické planety na jedné straně a Zemi podobné planety na straně druhé. Nejnovější objev amerických vědců není zajímavý tím, jak vypadají objevené planety, ale tím, kde byly nalezeny.

Nebeské Jesličky
Každý milovník noční oblohy zná objekt s číslem 44 v Messierově katalogu. Je to známá otevřená hvězdokupa s názvem Jesličky, kterou můžeme spatřit v souhvězdí Raka jako malý mlhavý obláček. Když víte alespoň přibližně, kde hledat, nedá se hvězdokupa přehlédnout, protože je na obloze třikrát větší než Měsíc v úplňku. V těchto dnech vychází po druhé rodinně ranní, takže si ji můžete prohlédnout na vlastní oči třeba ráno, když si přivstanete. Právě v této hvězdokupě se teď podařilo objevit dvě exoplanety.

Otevřená hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka|foto: NASA

Když sprintuje těžká váha
Jedná se o tzv. horké Jupitery, tedy velké plynné planety velikosti zhruba našeho Jupiteru, které obíhají tak blízko svých hvězd, že jsou zahřáté na tisíce stupňů. Nové dvě exoplanety mají označení Pr0201b a Pr0211b – jde o označení hvězd ve hvězdokupě a k nim přidané písmenko b, což je zavedený způsob označení planety u nějaké hvězdy. První z exoplanet má zhruba poloviční hmotnost vůči našemu Jupiteru, zatímco druhá je téměř dvakrát těžší než Jupiter. V naší planetární soustavě tak velké planety obíhají daleko od Slunce, ale v Jesličkách je to jinak. První planeta má oběžnou dobu 4,5 dne a druhá dokonce jen 2 dny, je tedy jasné, že se obě pohybují velmi těsně kolem svých hvězd a musí být doslova rozpálené.

Hvězdokupa pomáhá
Takových planet známe stovky, ale je to poprvé, co byly objeveny u hvězd slunečního typu ve hvězdokupě, tedy v husté oblasti, kde žije na 2000 hvězd, které se zrodily pospolu ve stejné době. A to je pro astronomy obrovská výhoda. Známe jak vzdálenost hvězdokupy (580 světelných let), tak především její stáří, které je asi 600 milionů let. Právě proto, že hvězdokupa je poměrně mladým objektem naší Galaxie, musí být zároveň mladé i objevené planety. To je důležité pro teorii jejich vzniku. Vědci se domnívají, že horcí Jupiteři původně obíhali své hvězdy ve větší vzdálenosti a přiblížili se až později. Jenže v mladých Jesličkách jsou planety blízko u hvězd už teď po 600 milionech let, takže to vypadá, že ono stěhování probíhá rychle a brzy po vzniku planetárního systému.

Dalekohled, kterým byly exoplanety objeveny|foto: John McAfee

Další objevy?
Odhaduje se, že v naší Galaxii je na 1000 otevřených hvězdokup. Je tedy pravděpodobné, že i v nich existují exoplanety, jde jen o to je objevit, což není vůbec snadné. K objevu dvou exoplanet v Jesličkách potřebovali astronomové dalekohled o průměru 1,5 metru (na observatoři v Arizoně). To sice není extrémně velký dalekohled, ale je k němu potřeba připojit citlivý detektor, který ve velkém detailu zaznamenává změnu ve spektru hvězdy. Planety se pak projeví tím, že posouvají spektrálními čarami. Můžeme si to představit tak, že exoplaneta při obíhání hvězdy s ní trochu „lomcuje“. Tato metoda tzv. radiálních rychlostí je velmi rozšířená a úspěšná. Na všechny hvězdokupy ale samozřejmě použít nepůjde, některé z nich jsou příliš daleko. Každopádně se dá očekávat, že nejnovější objev exoplanet v Jesličkách povzbudí astronomy k tomu, aby hledali i v jiných hvězdokupách.