První elektrická a dosud funkční železnice u nás je provozována od roku 1903 mezi Táborem a Bechyní

Nejstarší, dosud funkční elektrifikovaná trať u nás je provozována od roku 1903 mezi Táborem a Bechyní. Je dlouhá 24 kilometrů a jejím otcem je známý elektrotechnik a vynálezce František Křižík. Zajímavostí je, že elektřina nepoháněla jen soupravu, ale také topila a svítila ve vagonech. Jízdenky se prodávaly do první a druhé třídy, které měly 10 a 20 míst.

Proud byl stejnosměrný a s parním provozem se na trati ani alternativně nepočítalo. Maximální rychlost jízdy byla stanovena na 25 kilometrů za hodinu v rovných úsecích, v obloucích o 10 kilometrů nižší.

Dobový tisk byl nadšen tím, jak byl provoz vlaku plynulý a pohodlný, na druhou stranu se pozastavoval nad hustě řazenými dřevěnými stožáry elektrického vedení – ty označil za „estheticky velice stinnou stránku celého podniku“.