Pruhy, skvrny, prstence: obr Jupiter a jeho království, stříbro a poklady z času Přemyslovců

29. červen 2026

Novinky z Jupiterova světa: Víry, vnitřní stavba, magnetosféra, měsíce a prstence (4:36) – Procházka oblohou (20:19) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 2. část (26:44)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o překvapivých orientačních schopnostech candátů a také o konci legendárního dubu Robina Hooda v Sherwoodském lese u Sheffieldu, seznámíme vás s objevem dřevěného předchůdce Stonehenge v jižní Anglii, navštívíme luxusní římské lázně vykopané archeology v nizozemském Nijmegenu a prozradíme vám, jak naživo sledovat experimentální plavbu pravěkého člunu expedice Monoxylon V Egejským mořem.

Od jádra po prstence: novinky od Jupitera

Jupiter na snímku dalekohledu Jamese Webba. Vidět jsou i slabé prstence planety, polární záře na obou pólech a dva malé měsíce – Amalthea a Adrastea

Plynný obr Jupiter bývá označován za královskou planetu Sluneční soustavy. Jako největšímu objektu naší planetární rodiny mu astronomové odedávna věnují velkou pozornost. Jupiter navíc stále překvapuje, prakticky každý rok se o něm díky přístrojům sond, kosmických i pozemských observatoří dozvíme něco nového, často nečekaného. O Jupiteru se někdy říká, že je to vlastně jakási malá, zárodečná hvězda, která nemá na to, aby se hvězdou stala. Co je na tom pravdy – na to jsme se ptali astrofyzika Petra Kulhánka z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.

Jupiter a jeho měsíc Ganymedes

Jak vznikly pruhy a skvrny na Jupiterově tváři? Poměrně nedávno získali vědci také nová data, která zcela změnila naši představu o tom, jak vypadá vnitřní stavba Jupitera – jaké má jádro a jak je toto jádro veliké. Stále také přibývá Jupiterových měsíců – podle oficiálních údajů z 12. května 2026 je jich známo 115. A nesmíme zapomenout, že Jupiter má také prstence. Tak tenké a nenápadné, že se o nich velmi dlouho vůbec nevědělo.

Přemyslovci: kde se vzalo stříbro?

Denár malého střížku ražený v Praze za Boleslava II. (972-999)

Když nepočítáme keltské duhovky, začaly se první mince na našem území razit za vlády knížete Boleslava I., patrně v 50. letech 10. století. Jak jsme si řekli v minulém pořadu, víme o tom především díky hromadným nálezům mincovních pokladů, zvláště na území dnešního Polska. Tyto nálezy počátky českého mincovnictví poměrně dobře datují. Dnes se k těmto počátkům vrátíme podruhé. Znovu tak připomeneme unikátní výstavu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba v pražském Národním muzeu.

Hrádek - stříbrný důl, Kutná Hora

O mincích a drahých kovech za vlády Přemyslovců si povídáme s archeologem a numismatikem Národního muzea v Praze Jiřím Militkým. Zajímal nás původ těchto drahých kovů, především stříbra. Odkud pocházelo, když bohatá kutnohorská naleziště byla odkryta až koncem 13. století? Jedinečným a prakticky nejdůležitějším zdrojem informací o mincovnictví v Českých zemích i na Moravě jsou hromadné nálezy mincí, tedy mincovní depoty, lidově označované jako poklady. Řadu z nich najdete ve vitrínách přemyslovské výstavy v Národním muzeu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.