Protisovětský odboj po druhé světové válce

24. září 2022

Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život.

Partyzáni 1. československé brigády Jana Žižky (ilustrační foto)

Druhá světová válka začala nacistickým útokem na Polsko. Sovětský svaz se jako spojenec Třetí říše k útoku připojil o sedmnáct dní později. Potom obsadil pobaltské státy, část Rumunska a zaútočil na Finsko. To vše po dohodě s nacistickým Německem. Dva kruté totalitní režimy si ve Východní Evropě vykolíkovaly své zájmové oblasti.

Nacisté ale smlouvu o vzájemné spolupráci a neútočení porušili v létě 1941. Podrobené národy v Sovětském svazu často vítaly nacistická vojska jako osvoboditele. Lotyši, Litevci, Estonci nebo Ukrajinci balancovali ve válce mezi komunismem a nacismem a snažili se zachovat nebo vytvořit své národní státy. Válčili proti Stalinovi, Hitlerovi a často i mezi sebou. Součástí bojů byly i válečné zločiny a etnické čistky.

Odbojáře čekala emigrace, smrt v lese nebo v lágru na Sibiři

Partyzáni v Praze III

Vše nakonec zabral nekonečný Sovětský svaz. Jeho představitelé se zavázali, že válku nevedou kvůli územním ziskům. To ale nakonec nehrálo roli. Partyzáni, kteří hájili své národní zájmy, bojovali se sovětskou mocí v lesích východní Evropy ještě minimálně jednu dekádu po válce. A český dějepis jejich boj často opomíjí.

Mnohem víc toho uslyšíte v přiloženém audiu. Na pořadu se podíleli přední odborníci – historik David Svoboda a politický geograf Michael Romancov.

autor: Jiří Zeman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.