Procházka oblohou (únor)

1. únor 2009

Orientaci na únorové obloze nám stále usnadňuje typické zimní souhvězdí Orión. Tak např. hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka lehce najdeme prodloužením Oriónova pásu doprava. Vlevo nahoře najdeme Blížence s Castorem a Polluxem, které jsou za únorových večerů blízko ekliptiky.

Jižně od Blíženců je hvězda Prokyon v Malém Psu. Právě Prokyon spolu se Síriem ve Velkém Psu a hvězdou Betelgeuze v Oriónu nám vytyčují stále ještě vysoko zářící tzv. zimní trojúhelník. Na východní obloze vystupuje Lev a severovýchodu dominuje seskupení Velkého vozu. Z objektů vzdáleného vesmíru se můžeme pokochat otevřenou hvězdokupou M35 v úpatí Blíženců, která je snadno pozorovatelná triedrem. Ten nám také krásně odkryje nejznámější otevřenou hvězdokupu Plejády, i další objekt tohoto druhu Hyády, oba objekty v souhvězdí Býka, kde lze spatřit rovněž nejpozoruhodnější kosmický objekt vůbec - tzv. Krabí mlhovinu. Jde o pozůstatek po výbuchu supernovy označený jako M 1, který uvidíme v malém dalekohledu jako protáhlý mlhavý obláček.
Večerní oblohu zdobí Večernice - planeta Venuše. 15. února dokonce svítí nejdéle do astronomické noci, plné 2 hodiny po konci astronomického soumraku. O čtyři dny později, tedy 19. února, dosáhne maximální jasnosti. S viditelností ostatních planet je to v únoru podstatně horší. Mars, Jupiter, Uran a Neptun jsou nepozorovatelné, Merkur jen za výborných podmínek ráno nízko nad jihovýchodem, takže čest spolu s Venuší zachraňuje jen Saturn, kterého najdeme na obloze téměř celou noc kromě večera. Jeho prstence se nám při pohledu ze Země pomalu uzavírají, v září se nám ztratí úplně, jejich rovina bude totožná s rovinou zemské dráhy.
Na úkazy je únorová obloha poměrně bohatá, z desíti konjunkcí jsou u nás viditelné tři. 4. února ve 23 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, 7. února ve 20 hodin s Polluxem a 11. února ve stejný čas se můžeme těšit na konjunkci Měsíc - Saturn. 9. února, kdy bude Měsíc v úplňku, nastane jeho polostínové zatmění Měsíce. Nic z něj však neuvidíme, především proto, že nastává pod naším obzorem. A tak ještě měsíční fáze. Třetího je měsíc v první čtvrti, devátého v úplňku, šestnáctého v poslední čtvrti a 25. února v novu, kdy je samozřejmě nepozorovatelný.
Přejeme hezkou podívanou.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.