Procházka oblohou (srpen)

1. srpen 2010

Srpnovou oblohu vytyčuje blízko zenitu letní trojúhelník, pomyslná spojnice, kterou tvoří Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Jižně od Labutě je souhvězdí Orla. Pás Mléčné dráhy nás na jihozápadě dovede až ke Střelci a Štíru. Níž na západě svítí Arktur v Pastýři. Na východě už o sobě poprvé dává vědět podzimní souhvězdí Pegasa s typickým čtvercem.

U zmíněné hvězdy Vega stojí za pozornost mlhavý, tvarem ale kruhový objekt velikostí podobný Jupiteru. Jde o mlhovinu M 57 objevenou francouzským hvězdářem Antoinem Daquierem v zimě roku 1779. Připletla se mu do hledáčku, když sledoval kometu. Připadala mu jako planeta, proto se jí také říká planetární mlhovina. O to se ale postaral až později William Herschel, který ji popsal jako jednu z nebeských kuriozit. O tzv. Prstencové mlhovině dnes víme, že jde o odvrženou, zvolna se rozpínající obálku zaniklé hvězdy, vzdálenou asi 2 až 4 tisíce světelných let. Svítí díky horkému bílému trpaslíkovi, pozůstatku zaniklé hvězdy. Její průměr je několikasetnásobně větší než má naše Sluneční soustava.
Tam se teď také vraťme z hlubokého vesmíru. Z planet není v srpnu na obloze vidět jen Merkur. Venuši, Mars a Saturn uvidíme nízko na večerní obloze. Většinu noci kromě večera jsou viditelné planety Jupiter a Uran. Celou noc svítí Neptun, spolu s Uranem je však uvidíme jen v silnějších dalekohledech.
Venuše, Mars a Saturn se sice blíží ke Slunci a jejich viditelnost se během léta zhoršuje, přesto nám počátkem srpna připraví zajímavou podívanou – jejich pěkné seskupení uvidíme nízko nad západním obzorem.
V srpnové nabídce nesmí chybět ani známý meteorický roj Perseid, který bude nejaktivnější kolem 13. srpna, krátce po měsíčním novu. Po půlnoci můžeme zahlédnout až několik desítek meteorů za hodinu. Jak víme, roj tvoří proud drobných prachových částic z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tělíska se dostanou do kontaktu se Zemí a při průletu atmosférou zazáří a shoří. Nám se zdá, že vylétají ze souhvězdí Persea, proto se jim říká Perseidy. Kdysi jim lidé říkali Slzy svatého Vavřince; tehdy byl roj nejaktivnější právě kolem tohoto svátku 10. srpna.
Z množství srpnových konjunkcí bude viditelná jen konjunkce Marsu s Měsícem 13. srpna; červená planeta bude v osm večer od měsíčního disku vzdálena asi 7 úhlových stupňů.
A jako vždy ještě měsíční fáze. 3. srpna je poslední čtvrť, desátého nov, šestnáctého první čtvrť a Měsíc v úplňku bude 24. srpna.
Přejeme hezké letní dny i noci a ničím nerušenou podívanou!

Vysíláno v Planetáriu č. 31/2010, 31. července - 6. srpna.

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se vysílá každé první Planetárium v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio