Procházka oblohou (leden)

4. leden 2009

První procházku po obloze v novém roce začneme na důvěrně známých místech - u souhvězdí Orion, které je jednou z dominant zimní oblohy.

Znali ho už lidé v Mezopotámii tři tisíce let před rozkvětem řecké kultury. Tamní kmeny mu daly název "Uru-anna", což znamená Světlo oblohy. Ve svém středu má rozsáhlou plynnou mlhovinu M 42, kterou lze spatřit i pouhým okem. Vpravo nad Orionem je souhvězdí Býka s nejjasnější hvězdou Aldebaranem a se skupinkou hvězd, kterým říkáme Plejády, nebo pěkně česky Kuřátka. Jde o otevřenou hvězdokupu. Prodloužený Oriónův pás směrem k obzoru nás dovede k nejjasnější hvězdě souhvězdí Velkého psa a vůbec celé oblohy. Tou je samozřejmě Sírius. Téměř nad hlavou máme Vozku s jasnou hvězdou Capellou a kousek níž Blížence, pod kterými září Prokyon, nejjasnější hvězda souhvězdí Malého psa.
Rok 2009 je poměrně bohatý na pravidelně se vracející komety, mělo by jich být celkem 43, o jednu méně než v uplynulém roce. Jejich jasnost je však podle předpovědí velmi malá, většinou se pohybuje kolem 10.-11. magnitudy. Některé však mohou svým zjasněním překvapit.
Z planet budou Merkur a Jupiter viditelné v první polovině měsíce nad jihozápadním obzorem, Venuši uvidíme vysoko na večerní obloze, zatímco Mars je v nepříznivé poloze vůči Zemi a bude až do jara nepozorovatelný. Saturn se pohybuje na obloze většinu noci kromě večera a naopak Uran je jen na večerní obloze. Pro Neptuna platí totéž, co pro planetu Mars - nepříznivá poloha neumožní spatřit ho po dobu následujících čtyř měsíců.
Na úkazy je leden mimořádně chudý. Ze šesti lednových konjunkcí Měsíce a planet není večer viditelná ani jedna. Nepozorovatelné z našeho území bude i prstencové zatmění Slunce 26. ledna. Potěší nás až 4. února konjunkce Měsíce s hvězdou Aldebaran. Ale to už předbíhám. A tak na závěr už jen měsíční fáze. 4. ledna je první čtvrť, jedenáctého úplněk, osmnáctého poslední čtvrť a 26. ledna nov.
Hezkou podívanou!

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio