Procházka oblohou (květen)

Pod celým tímto obrazcem se jako vodní had táhne předlouhé souhvězdí Hydry. Hlavu má až pod souhvězdím Raka. Vraťme se ale ke Lvu. Za pozornost u něj stojí nejen jeho alfa Leonis, čili Regulus, ale i krásná hvězda gama Leonis zvaná Algieba. Dalekohled nám prozradí, že ve skutečnosti jde o dvojhvězdu s nestejně jasnými složkami (2,2 a 3,5 mag). Dva oranžoví obři obíhají kolem společného těžiště v periodě přibližně jednou za 600 roků. Od této dvojice nás dělí asi 90 světelných let.
Máme za sebou období pěkného seskupení čtyř planet, které byly dobře vidět za soumraku. Nejníže na západě položený Merkur už ze čtveřice vypadl, ostatní tři planety, tedy Venuše, Mars a Saturn nám z večerní oblohy zmizí až někdy v červenci, kdy se ztratí v záři soumraku. Venuše je tedy vysoko na večerní obloze, Mars většinu noci kromě jitra, stejně jako Saturn. Největší planetu Jupiter uvidíme teď na ranní obloze, podobně jako Uran a Neptun. Na ty si však musíme vzít silnější dalekohled.
Letošní květen je na úkazy skoupý, ačkoli se v něm odehrává deset konjunkcí hvězd či planet s Měsícem. Viditelná však bude pouze jedna – 25.května v 1 hodinu SELČ, kdy nastane konjunkce Měsíce se Spicou. Budou od sebe něco přes 4 úhlové stupně. A tak na závěr alespoň měsíční fáze. 6. května bude Měsíc v poslední čtvrti, čtrnáctého v novu, 21. května v první čtvrti a osmadvacátého v úplňku.

Vysíláno v Planetáriu č. 18/2010, 1. - 7. května.

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se vysílá každé první Planetárium v měsíci.