Procházka oblohou (duben)

Vysoko nad jihem vládne Lev. Oranžově zbarvená hvězda Arktur v Pastýři dominuje východní obloze. Nad jižním obzorem najdeme táhlé souhvězdí Hydry, které je nejdelším a také plošně největším na obloze. Na východě svítí nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva a Panny Regulus a Spika. Jejich spojnice nás dovede až k souhvězdí Vah.
Se zimou se ještě zvečera loučí poslední zimní souhvězdí, jako např. Orion. Během měsíce však většina z nich zmizí na západním obzoru. Místo nich nastupují nám dobře známá jarní souhvězdí Panny, Pastýře a Severní koruny. Z objektů vzdáleného vesmíru stojí za pozornost pěkná spirální galaxie M 81 ve Velké Medvědici, zvaná též Bodeho galaxie. Nese jméno po německém hvězdáři, který ji objevil v roce 1744. Od nás ji dělí přibližně 10,5 miliónu světelných let.
Pojďme ale blíž - k planetám v naší Sluneční soustavě. Pokračují ovšem zhoršené podmínky pro jejich viditelnost. Mars, Uran a Neptun jsou toho času nepozorovatelné. Merkur najdeme po většinu dubna nad severozápadním obzorem, Venuši pak ráno nad východním obzorem. Na ranní obloze se nachází také největší planeta Jupiter, zatímco kolega Saturn má na své představení téměř celou noc kromě jitra. Jeho známé prstence se zavírají, 4. září jejich rovina splyne s rovinou dráhy Země a na čas nám zmizí z dohledu.
Z úkazů nás už 6. dubna ráno ve 4 hodiny SELČ čeká konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus, který bude necelé 4 úhlové stupně severně od měsíčního disku. Další podobná konjunkce nastane o čtyři dny později, 10. dubna ve tři hodiny, tentokrát s hvězdou Spica. Z dalších deseti dubnových konjunkcí neuvidíme z našeho území bohužel žádnou. 22. dubna hodinu po půlnoci očekáváme zvýšenou činnost meteorického roje Lyrid. A tak jsme se dostali až k měsíčním fázím. 9. dubna bude úplněk, sedmnáctého poslední čtvrť a 25. dubna Měsíc neuvidíme, protože bude v novu.
Při toulkách jarní oblohou přejeme hezkou a ničím nerušenou podívanou.