Proč zmizeli lidé z kultury Nazca
Asi před 1500 lety nenávratně zmizela jihoamerická civilizace Nazca. Svůj pád si podle nové studie alespoň částečně zavinila sama tím, že narušila křehký ekosystém. To je ovšem v přímém rozporu s obvyklým názorem, že předkolumbovské civilizace žily v naprosté harmonii se svým prostředím.
Kultura Nazca je známá především díky obrazcům neboli geoglyfům, které lidé kdysi vyryli do pouštní krajiny mezi městy Nazca a Palpa. Geoglyfy povětšinou představují zvířata, jsou viditelné jen z výšky a na jejich účelu se archeologové zatím neshodli. Ostatní aspekty kultury, která tato monumentální díla vytvořila, zůstávají téměř neznámé. Odborníci se zejména pokoušejí vysvětlit, proč prosperující kultura kolem roku 500 n. l. zkolabovala, zažila krátkou krvavou válku a pak nenávratně zanikla.
Někteří obviňují jev El Niňo, který oblast zasáhl v době kolapsu kultury. Archeologové z Cambridgeské univerzity se ale domnívají, že lidé z kultury Nazca si svůj konec bezděčně připravili sami. Po generace káceli stromy, aby získali místo na svá pole. Dlouhověké stromy huarango (Prosopis pallida), které svými hlubokými kořeny bránily záplavám a zadržovaly v půdě dusík a vlhkost, tak postupně nahrazovala kukuřice, fazole a bavlna.
Kácení stromů nakonec dosáhlo bodu, ve kterém se křehký pouštní ekosystém nenávratně poškodil. Spolu s jevem El Niňo, který přinesl silné větry a mohutné záplavy, to mohlo znamenat jen jediné - dlouhotrvající neúrodu, která zavinila zánik celé kultury Nazca.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
