Proč odcházeli Češi do Brazílie

2. říjen 2010

Psala se druhá polovina 19. století, když začala jedna z řady dalších emigrantských vln z Čech.

Češi odcházeli do Ruska, do Rumunska, na Balkán, do Austrálie, na Nový Zéland, do Spojených států… Nešlo ani tak o emigraci politickou, vyvolanou nesnesitelnými poměry v rakouském mocnářství, jak se později říkalo, ale spíše o emigraci ekonomickou. Zrušení roboty v roce 1848 odstranilo v Čechách zbytky feudálního systému, ale z bezzemků byli stále jen bezzemci, protože půdu drželi velcí sedláci, šlechta a církev. Obyčejný člověk se hospodářem stát nemohl, protože neměl, jak by se dostal k zemědělské půdě. A tak lidé odcházeli do světa. V padesátých letech se ročně vystěhovalo až šest tisíc Čechů, v šedesátých letech devatenáctého století to bylo až dvacet tisíc Čechů ročně. O vystěhovalectví do Ruska na Volyň, do rumunského Banátu nebo do Spojených států se ví hodně – ale slyšeli jste někdy o tom, že řada Čechů odešla do Brazílie? Více vám o české emigraci do Brazílie poví Petr Polakovič, který by rád vybudoval v obci Náhlov na Českolipsku muzeum tohoto vystěhovalectví. Právě z kraje pod Ještědem totiž do Brazílie odešla řada lidí.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.