Proč odcházeli Češi do Brazílie

2. říjen 2010

Psala se druhá polovina 19. století, když začala jedna z řady dalších emigrantských vln z Čech.

Češi odcházeli do Ruska, do Rumunska, na Balkán, do Austrálie, na Nový Zéland, do Spojených států… Nešlo ani tak o emigraci politickou, vyvolanou nesnesitelnými poměry v rakouském mocnářství, jak se později říkalo, ale spíše o emigraci ekonomickou. Zrušení roboty v roce 1848 odstranilo v Čechách zbytky feudálního systému, ale z bezzemků byli stále jen bezzemci, protože půdu drželi velcí sedláci, šlechta a církev. Obyčejný člověk se hospodářem stát nemohl, protože neměl, jak by se dostal k zemědělské půdě. A tak lidé odcházeli do světa. V padesátých letech se ročně vystěhovalo až šest tisíc Čechů, v šedesátých letech devatenáctého století to bylo až dvacet tisíc Čechů ročně. O vystěhovalectví do Ruska na Volyň, do rumunského Banátu nebo do Spojených států se ví hodně – ale slyšeli jste někdy o tom, že řada Čechů odešla do Brazílie? Více vám o české emigraci do Brazílie poví Petr Polakovič, který by rád vybudoval v obci Náhlov na Českolipsku muzeum tohoto vystěhovalectví. Právě z kraje pod Ještědem totiž do Brazílie odešla řada lidí.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...