Proč mají v rozvojových zemích tak rádi Adolfa Hitlera?

11. říjen 2016

Kdyby býval filipínský prezident Rodrigo Duterte fungoval jako politik na Západě a hlásil se k osobní inspiraci Adolfem Hitlerem, nejspíš by se politicky znemožnil a musel ukončit svou politickou kariéru.

Výroky filipínského státníka se zabývá americký bezpečnostní magazín Foreign Policy.

Duterte se nedávno nechal slyšet, že prý Hitler zmasakroval tři miliony židů a jelikož mají Filipíny tři miliony narkomanů, on by s nimi rád skoncoval podobně jako Hitler.

Na Evropu to zní nehorázně. Na Filipínách ale odkazy na Hitlera nejenže projdou, pravděpodobně dokonce zvýší prezidentovu popularitu jako nesmiřitelného politického vůdce s vlastním názorem, který dokáže řešit aktuální problémy.

Filipíny v tomhle ale nejsou podle bezpečnostního magazínu výjimkou. Třebaže na Západě chápeme Hitlera jako původce genocidy nebo architekta holokaustu, člověka, který rozpoutal nejničivější válku v lidských dějinách, v rozvojových zemích je především znám jako řešitel sociálních otázek a ochránce pořádku. K Hitlerovi jako „ochránci pracujících vlastenců“ se například přirovnával i zimbabwský prezident Robert Mugabe.

Hitler jako Che Guevara

Za inspiraci „nového řádu“ sloužil první muž třetí říše také indonéskému prezidentovi generálu Suhartovi. Pro toho prý bylo centrálně a vojensky řízené nacistické Německo v mnoha aspektech vzorem. V indonéském městě Bandungu je ostatně dodnes velice populární restaurace „Soldaten kaffé“, která je zcela legálně vyzdobená nacistickými plakáty, hákovými kříži nebo portréty Adolfa Hitlera.

„Indonéští studenti neslyšeli o perzekuci židů a chápou Adolfa Hitlera trochu jako revolucionáře ve stylu Che Guevary,“ vysvětluje magazínu Foreign Policy jeden indonéský profesor historie.

Hitlera samotného inspirovalo například Turecko Mustafy Kemala Atatürka hlavně v tom, jak tam sekularisté potlačili politický islám. A sympatie byly oboustranné, když turečtí politici při návštěvách nacistického Berlína chválili německé národní socialisty.

Přece jen ale o sedmdesát let později překvapil turecký předák Recep Tayyip Erdogan, když líčil svou představu silného prezidentského mandátu a přirovnával ho k Hitlerovu Německu.

Kult Adolfa Hitlera do jisté míry funguje i v Pákistánu, kde je nacistický vůdce synonymem pro politika, který bojuje za své zásady, ať to stojí, co to stojí. Jeden německý novinář, který se nechal v Islámábádu ostříhat, vzpomíná, jak si stěžoval, že si novým účesem připadá jako Hitler, a holič mu řekl, že to je právě v pořádku, protože mu ten účes také tak sluší.

Logo

Určitá fascinace Hitlerem vládne i v sousední Indii, kde se dobře prodává jeho kniha Mein Kampf a kde mnozí obdivují vůdcovu disciplínu. Někteří ho chápou jako nástroj podpory hinduistického nacionalismu proti pronásledovaným muslimům.

Přirovnávání k Hitlerovi probíhá nejrůznějšími způsoby i v Jižní Americe, kam měl ostatně podle některých pověstí skutečný Adolf Hitler na konci druhé světové války utéct, aby do své skutečné smrti v roce 1971 pobýval v Paraguayi. Foreign Policy připomíná, že zatímco bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez přirovnával k Hitlerovi kancléřku Merkelovou, venezuelská opozice zas k Hitlerovi přirovnává Cháveze.

autor: Jan Čáp
Spustit audio