Přijímač nedokončí každý. Většinou kvůli nějakému úrazu, vysvětluje člen aktivních záloh Armády ČR
V roce 2004 skončila v České republice povinná vojenská služba. Od té doby se můžete stát buď profesionálním vojákem, nebo aktivním záložákem.
A právě do aktivních záloh vstoupil v roce 2024 Pavel Randák. „Šest týdnů je přijímač, na něj navazují každoročně pravidelná cvičení. V aktivních záloh přitom platí, že co jednotlivec, to individualita – jsou tam i slečny nebo dámy. Společně tam cvičí lidé ve věku 18 i třeba 50 let,“ popisuje.
Na webu Do armády najdete veškeré potřebné informace. Můžete si tam také vybrat, jakou formou se do obrany České republiky chcete zapojit.
Přijímač přitom podle jeho odhadů zhruba čtvrtina lidí nedokončí. „Je to především z důvodu různých úrazů. To je takový smutný, protože ta motivace tam je veliká, ale prostě při těch různých cvičeních se to bohužel někdy stane,“ vysvětluje Randák.
Proč se tak rozhodl, co to obnáší, jak dlouho vojenský výcvik trvá, jak často musí být k dispozici armádě a jak to přijala rodina? Musí mít člověk, který se rozhodne vstoupit do aktivních záloh, kladný vztah ke zbraním? Co ho během přijímače zásadně překvapilo?
Nejen to se dozvíte z audiozáznamu přiloženého rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
