Přiblížení Měsíce, dvou planet i hvězd: procházka májovou oblohou
Planeta Venuše jako Večernice, meteorický roj eta Akvarid a blízké setkání Měsíce, Venuše a Marsu pod bdělým dohledem dvou Blíženců, hvězd Castora a Polluxe.
Pro začátek se ještě krátce vraťme k překvapení v podobě polární záře, které nám připravila noční obloha 23. dubna. Šťastlivci, kteří ji viděli – a možná mezi ně patříte, hovoří o červené a zelené záři s růžovými odstíny sahajícími skoro až k zenitu. Naše oblast se bohužel ocitla v oblačnosti, takže jsme vzácný úkaz neviděli.
Májové hvězdy a největší kulová hvězdokupa
Májová obloha je oproti dubnové o třicet stupňů pootočená, a tak změny nejsou tak patrné jako mezi ročními obdobími. Poslední ze zimních souhvězdí – souhvězdí Blíženců, máme večer u severozápadu. Vysoko na nebi září Velký vůz, jehož oj nás dovede k oranžovému Arkturu v Pastýři. Hlouběji na jihu najdeme souhvězdí Panny s výraznou hvězdou Spica. V souhvězdí Lva svítí Regulus. Modravá Spica a oranžový Arktur vytyčují výborný orientační obrazec – tzv. jarní trojúhelník. Na východě už se v hluboké noci pomalu objevují hvězdy léta v čele s modrobíle zářící Vegou.
Objektem vzdálenějšího vesmíru viditelným i pouhým okem, je omega Centauri – nejjasnější a největší kulová hvězdokupa na obloze. Několik milionů hvězd pokrývá plochu dvakrát větší než měsíční disk. Doporučujeme i pohled malým dalekohledem.
Planety a jejich zdánlivá setkání s Měsícem
Ze sedmičky planet uvidíme v květnu jen čtyři, Merkur, Uran a Neptun jsou toho času nepozorovatelné, kvůli konjunkci se Sluncem se ztrácejí v jeho záři. Venuše se jako Večernice nachází vysoko nad západním obzorem, Mars je na obloze v první polovině noci, Jupiter spatříme na konci května ráno nízko nad východním obzorem. Taktéž ráno, ale po celý měsíc je viditelný druhý obr – Saturn, a to nad jihovýchodem.
Pojďme k úkazům. V noci ze 3. na 4. května uvidíme Měsíc s hvězdou Spica coby předzvěst jejich konjunkce. Na přelom 5. a 6. května připadá maximum meteorického roje eta Akvarid s frekvencí asi 50 rychlých meteorů za hodinu; jejich sledování bude hodně rušit svit Měsíce v úplňku, zkusit to ale samozřejmě můžeme…
Polostínové zatmění Měsíce 5. května nebude, bohužel, z našeho území viditelné. Podobné to bude s konjunkcemi Měsíce s některými planetami, z nichž však spatříme aspoň jejich přiblížení. Tak třeba Měsíc a Saturn 13. a 14. května ráno nad jihovýchodním obzorem. Ještě hezčí bude seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a dvojice hvězd Castor a Pollux na večerní obloze ve dnech 22. až 24. května.
Průvodce oblohou a fáze Měsíce
V závěru květnové Procházky si vás ještě dovolíme upozornit na novou, velmi praktickou příručku, kterou je „Průvodce noční oblohou“. Ve spolupráci s Českou astronomickou společností ji připravil Aleš Majer z liberecké pobočky Klubu astronomů Liberecka. Je ke stažení ve formátu PDF na portálu astro.cz a najdete v ní cenné rady nejen o vesmíru a hvězdné obloze, ale i o použití pozorovací techniky.
A na doplnění přidejme ještě měsíční fáze. Jak jste slyšeli, 5. května bude Měsíc v úplňku, 12. května bude v poslední čtvrti, na 19. května připadá nov a v první čtvrti se náš souputník ocitne 27. května. Přejeme hezké májové dny, příjemné večery a ničím nerušenou podívanou!
Související
-
Pozapomenutý astronom: Camille Flammarion
Autorem historické publikace „Na nebi a na zemi“ s kouzlem i vůní antikvariátu je člověk, který o vesmíru velice často psal, a dnes už ho skoro nikdo nezná.
-
Jak barevné jsou planety kolem nás?
Víte, jaké barvy mají planety naší Sluneční soustavy? Dokud na ně člověk hleděl jen pouhýma očima, tedy bez pomoci dalekohledu, nevěděl o nich téměř nic.
-
Příběhy hvězd – Jesličky: Mlhavý obláček na prsou Raka
Hvězdokupu Jesličky tvoří více než tisíc gravitačně vázaných hvězd, nahloučených mezi dvěma Oslíky, stálicemi, které na noční oblohu umístil řecký bůh vína Dionýsos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.