Příběhy z kalendáře - Josef Dlask

A sloupský pomník? V roce 1968 v čase pražského jara začaly sílit hlasy po znovuobnovení Masarykovy busty .Než se tak mohlo stát, přijely ruské tanky a rozhořčení čeští obyvatelé pro změnu vzali útokem sochy rudoarmějců. I pomníky tedy mohou vyprávět, nejen o poustevnících žijících na skalním ostrohu, ale i příběhy současné, o neklidném 20. století.

Narodil se v roce 1905 v Mladé u Lysé nad Labem. Když mu byly dva roky, musela se rodina stěhovat pryč, protože na místě rodné obce vznikalo rozsáhlé vojenské cvičiště. Přistěhovali se do Drahůnek nedaleko Dubí a později o pár ulic dál do Běhánek, kde Jindřichův otec našel práci v truhlářské dílně.

Jindřich Černý v roce 1925 zdárně odmaturoval na českém gymnáziu v Duchcově. To už ale psal první verše - které mu tiskly Studentský časopis v Praze, Krušnohorský obzor v Duchcově a některé další místní časopisy. Nepublikoval tam většinou pod svým jménem, ale nejčastěji pod pseudonymy Želivský nebo J. Č. Krušnohorský.

Náštěvou Dlaskova statku se můžete leccos dozvědět o tom, jak naši předkové v 18. století žili. Nejen stavební památka a její interiér, ale i literární odkaz jednoho z majitelů statku, písmáka Josefa Dlaska je cenným zdrojem informací pro toho, kdo se chce něco dozvědět o životním stylu, radostech i strastech venkovských sedláků žijících v 18. a 19. století.

Písmák Josef Dlask, autor jakési lidové kroniky, která poprvé knižně vyšla pod názvem Zápisky Josefa Dlaska, rolníka v Dolánkách u Turnova, roku 1898 prožil v Dolánkách celý život. Narodil se 11. července 1782 a zemřel na prahu sedmdesátky při lovu ryb právě 20. května 1853.

Zanechal po sobě nesmírně cenný odkaz, jehož originál uchovávají i v Turnovském muzeu. Dlaskovy zápisky jsou dodnes zajímavým svědectvím o době, ve které žil. Jsou napsány svěžím a čtivým stylem. Jeho text nabídne poučení o životě obyčejných lidí jejich zvycích, píše o slavnostech i řemeslnných postupech. Můžete se tu dočíst i o závodech na saních, které pořádal s hrabětem Desfours, majitelem panství.

Dlask se ale nevyhýbá vidění selského života v širších historických souvislostech: píše o době vlády Josefa II a Marie Terezie, o významných evropských událostech, napoleonských válkách i revolučním roce 1848. Dílo má přibližně 200 stránek a zachycuje období od roku 1800 do autorovy smrti v roce 1853.

Josef Dlask zemřel za zvláštních okolností, při rybolovu se utopil se v rozvodněné Jizeře. Prožil velmi bohatý život, jehož barvy zachytil v originálním díle. Osud jeho rodného sídla už tak idylický nebyl.

Statek zatížený dluhy byl v r. 1883 postoupen odevzdací listinou Františku Brožovi. Rod Brožových a s ním spřízněný rod Frydrychů pak společně hospodařily na statku až do roku 1953. V tom roce byli poslední majitelé komunisty obžalováni z ohrožení jednotného hospodářského plánu a odsouzeni. Majetek propadl státu, který zde hospodařil tak "dobře", že po několika letech „lidosprávy" byl obytný dům i hospodářské budovy v naprosto dezolátním stavu.

Na doporučení památkářů byl proto v roce 1967 předán do správy Muzea Českého ráje, které objekt krásně zrekonstruovalo a umístilo zde etnografickou expozici.