Přestaňte Francii vinit ze všech vašich problémů, vzkázal Macron Afričanům. Těm připomíná doby kolonialismu

O rozčarování Afričanů z nového francouzského prezidenta se v komentáři pro katarskou televizi Al-Džazíra rozepisuje senegálský novinář a politický analytik Pape Samba Kane.

V Senegalu, Mali a dalších bývalých francouzských koloniích je devětatřicetiletý prezident hojně diskutovaným tématem.

Francie nemůže za vaše problémy

Macron patří k mladé generaci politiků, narodil se dlouho po ukončení koloniální nadvlády. Zdánlivě vyzařuje modernismus a napadá zastaralý politický aparát, který podle jeho slov brání rozvoji francouzské společnosti. Mnoho Afričanů si proto dělalo naděje, že s jeho nástupem do funkce se vztah Francie k bývalým koloniím změní k lepšímu.

Taková očekávání asi byla poněkud naivní, hodnotí komentátor, místo změny se dostavilo zklamání. Macron trvá na zachování francouzské ekonomické nadvlády v regionu, a navíc podpořil vojenskou přítomnost na africkém kontinentu. První týdny jeho vlády ukázaly, že Macronovo pojetí Afriky a Afričanů je stejně rasistické a koloniální, jako tomu bylo u jeho předchůdců, píše senegalský analytik a pokračuje.

Lídři některých bývalých francouzských kolonií se domnívají, že příčinou ekonomických nesnází v regionu je CFA frank, tedy frank, který používají některé bývalé francouzské kolonie v Africe. Na nedávném summitu pěti zemí afrického Sahelu v Mali vzkázal francouzský prezident africkým členům měnové unie:

„Jestli s africkým frankem nejste spokojení, můžete unii opustit a založit si vlastní měnu, jako to udělaly Mauritánie a Madagaskar. Jestli však chcete v unii zůstat, přestaňte frank obviňovat z ekonomických i politických neúspěchů. Přestaňte Francii považovat za zdroj všech vašich problémů.“ Macronovo prohlášení znovu oživilo debatu o hospodářské životaschopnosti afrického franku a jeho koloniálním odkazu.

Trh v Senegalu |foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Frank škrtí africký rozvoj

Africký frank vznikl jako měna francouzských afrických kolonií 26. prosince 1945. Koncept vznikl na konferenci v Bretton Woods konané o rok dříve, na které spojenecké země rozhodovaly o mezinárodním finančním pořádku po druhé světové válce.

Podle tehdejších francouzských úřadů byla hlavním důvodem založení nové měny snaha ochránit kolonie před devalvací francouzského franku.

Ve snaze utišit sílící hnutí za nezávislost se v roce 1958 Francouzská unie změnila na federaci samosprávných států s názvem Francouzské společenství. Status quo se ale dlouho neudržel, většina států Francouzského společenství záhy vyhlásila nezávislost na bývalé koloniální velmoci.

Několik zemí se rozhodlo zároveň opustit i měnovou unii. Tunisko hned v roce 1958, následující rok odešla Guinea a o rok později Maroko. Následovaly Alžírsko, Madagaskar a Mauritánie.

Celkem čtrnáct zemí, z toho dvanáct bývalých francouzských kolonií, si koloniální měnu ponechalo. V současnosti africký frank používá osm zemí Západoafrické hospodářské a měnové unie (UEMOA) a šest zemí Středoafrického měnového a ekonomického společenství.

Africký frank je pevně navázán na euro, jeho hodnota tedy stoupá a klesá společně s hodnotou evropské měny. Africký frank skutečně škodí ekonomikám měnové unie, domnívá se komentátor Kane. Země se nemůže samostatně ekonomicky rozvíjet, pokud nemůže regulovat svoji měnovou politiku. Výhrady afrických zemí jsou podle analytika oprávněné a Macronem doporučené vystoupení z měnové unie si žádná z nich nemůže dovolit.

Evropská korupce a vykořisťování

Francouzští vojáci během leteckého transportu do Mali|foto: US Air Force, CC0 Public domain

Prvním africkým státem, který Macron v roli prezidenta navštívil, bylo Mali, symbol triumfálního návratu francouzské armády na africký kontinent. Vojenský zákrok byl zahájen v roce 2013, v současnosti se protiteroristických operací v oblasti Sahel účastní více než čtyři tisíce francouzských vojáků.

Cílem vojenských operací je podle francouzských úřadů boj proti terorismu a navrácení měst Timbuktu a Kidal pod správu Mali. Dalším je podle názoru komentátora Kanea snaha Francie hájit své ekonomické a geostrategické zájmy v regionu.

Macron při návštěvě Mali znovu zdůraznil odhodlání Francie v boji proti terorismu, ve kterém zemím sahelské G5 přidělil podřadnou roli. Naznačil, že mohou například bojovat proti pašování drog a obchodování s lidmi v hraničních oblastech. Během návštěvy také zkritizoval Alžírsko, které působí jako prostředník v malijské krizi.

Za problematický považuje komentátor také Macronův projev na summitu G20 v Hamburku, kde označil problémy kontinentu za civilizační. Macronovy výroky hraničily s cílenou provokací, píše komentátor. Znovu oživily vzpomínku na dakarský projev někdejšího francouzského prezidenta Nicholase Sarkozyho, který prohlásil, že „Afrika nikdy nevstoupila do dějin“.

Stejně jako Sarkozy a bezpočet francouzských vůdců před ním, nahlíží Macron na Afriku pohledem kolonialisty. Nový prezident potřebuje pochopit, že problémy afrického kontinetu nejsou „demografické“ ani „civilizační“, domnívá se komentátor. Problémem je hluboko zakořeněný systém korupce a vykořisťování, který Evropané zavedli a udržují, píše v komentáři pro stanici Al-Džazíra senegalský politický analytik Pape Samba Kane.