Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 11. března 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. V pořadu ‚Jak to vidí‘ dnes vítám politoložku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S profesorkou Vysoké školy ekonomické zaměříme pozornost na výsledky návštěvy českého premiéra ve Spojených státech, na údajnou korupci v tendru na mýto a zeptám se také na smysl takzvaného klouzavého mandátu, zda by měl poslanec, který se stane ministrem, vzdát se místa sněmovně. Nerušený poslech. – Setkání premiéra Andreje Babiše s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hodnotí komentátoři vesměs jako příklad amerického zájmu o Česko, a vůbec o Střední a Východní Evropu. Přesto se ptají, jaké téma vlastně v setkání s Donaldem Trumpem dominovalo. Bývalí premiéři, ať už pan Topolánek nebo Nečas, jednali o umístění amerického radaru v Brdech, respektive o dostavbě Temelína. Jak to vy vidíte, paní profesorko?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Já myslím, že ještě se pravděpodobně dozvíme některé další detaily z toho jednání. V tuto chvíli si myslím, že to bylo spíše jednání, které se dotýkalo otázek jak hospodářské spolupráce, otázek případných cel, které pokud Amerika zavede ve vztahu k evropským zemím, tak můžou výrazně ovlivnit i české hospodářství; jak dalece byla jednání podnikatelů s jinými podnikateli, jde o otázku našeho vývozu zbraní do USA a samozřejmě také o otázku nákupu amerických zbraní, zejména těch vrtulníků... Takže toto bylo asi téma praktičtějšího charakteru. Já bych spíš zdůraznila možná jinou věc, která je, řekněme, dlouhodobější nebo která umožňuje sledovat americkou zahraniční politiku vůči Střední a Východní Evropě. Já bych zde viděla takový návrat k období před Barackem Obamou. Je to poměrně dost logické, protože Donald Trump se vůči němu silně vymezuje... Ale vzpomeňme si na dobu George W. Bushe, který výrazně rozlišoval tu starou a novou Evropu a byl v určitém období ve velmi silném konfliktu se starou Evropou, to jest především s Francií a s Německem, a naopak preferoval právě ČR, preferoval Polsko, Maďarsko, resp. zejména Polsko v tomto případě z hlediska strategických zájmů a z hlediska toho budování radaru. Zdá se, že Trump na rozdíl od Obamy, který chtěl mít Evropu jednotnou, chtěl jednat s jednou Evropou, nechtěl jednat s jednotlivými státy, spíše zvolil opět strategii toho určitého rozdělování, a je otázka, jestli je to pro nás dobře, jestli pro nás tváří v tvář třeba i ekonomické politice Spojených států není lepší sledovat ty celoevropské zájmy, protože přece jenom 10milionový stát, jak já říkám něco jako New York, jestli má šanci sám tyto věci vyjednávat. Uvidíme, jak se to bude posouvat dále, každopádně je nutné říct, že pokud prezident Spojených států přijme premiéra republiky s těmi 10 miliony obyvatel, tak to už ukazuje na určitý zájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Navíc, když se podíváme na to, kým se Donald Trump obklopil, mám na mysli tu americkou delegaci a samozřejmě také českou, šéf Bílého domu přivedl na jednání s panem Babišem špičky svého kabinetu, včetně viceprezidenta, ministry zahraniční, energetiky, poradce pro národní bezpečnost, pro kybernetickou bezpečnost i mezi národní obchod. Andreje Babiše naproti tomu doprovázel „jen“ náměstek ministra dopravy nebo místopředseda rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jak si to vy vysvětlujete?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Já si myslím, že ten výčet z americké strany je poměrně dost jasný a ukazuje na některé otázky, kde je zájem Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A kde je největší?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Nutno říci, že třeba o i ta otázka kybernetické bezpečnosti. Firma Huawei. – Kromě toho, že kybernetická bezpečnost je samozřejmě velký problém, tak je to také určitým odrazem, řekněme, obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou. Svým způsobem se Spojené státy velmi silně orientují nyní na řešení problémů s Čínou a na, řekněme, získání nových pozic v těchto vztazích. Mimochodem to pro českou politickou scénu může být zajímavé i v tom smyslu, že byl dlouhodobý zájem prezidenta Miloše Zemana se sejít s Donaldem Trumpem, plánoval to už před volbami na to druhé období, a to, že se s ním sešel premiér Babiš, naznačuje zaprvé takové, řekněme, mocenské vztahy těchto dvou silných osobností v ČR, ale naznačuje to také i to, že politika vůči Číně, kterou zastává Miloš Zeman pro Spojené státy, v tuto chvíli je spíše nepříjemná, a naopak ta vyjádření k té kybernetické bezpečnosti, která zazněla od našich tajných služeb, jsou pro Spojené státy spíše příznivá v rámci té jejich politiky. Takže na toto se musíme dívat i z tohoto hlediska. Každopádně podle mě česká politika nebo Babišova politika, se kterou tam šel, se spíše týkala opravdu těch obchodních vztahů, otázek cel. To byla věc, na kterou se soustřeďoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Český premiér také řekl, že rozumí plánu Donalda Trumpa, jak obnovit velikost Ameriky a že on chce totéž učinit s ČR. Jak na to zatím jde český premiér? Jaký je váš názor?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Musíme se bavit o pozicích supervelmocí, kde obnova pozice supervelmoci nebo zvýraznění je trochu něco jiného než u té malé ČR. A dost dobře si nedokážu představit, že bychom říkali Czech Republic first nebo něco takového. Na druhou stranu to samozřejmě naznačuje, že ČR chce hrát určitou autonomní politiku nebo chce být ve světě vidět. Je potom otázkou, jak dalece se to naší diplomacii daří a jak dalece je třeba důležité mít vícestrannou diplomacii, to znamená zaměření na různé části nebo jestli se orientovat na jednu zemi. Ostatně ČR, Československo tu zkušenost hledání těch vhodných spojenců vlastně... Má i poměrně dost smutné zkušenosti, kdy ty orientace nějakým způsobem nevycházely tváří v tvář geopolitické situaci. Takže to je vždycky velmi obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když už jste se, paní profesorko, zmínila o prezidentovi Miloši Zemanovi, který mimochodem oslavil šest let v úřadu hlavy státu naší země, jak může dál fungovat vztah pana prezidenta a pana premiéra?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Uvidíme. Tohle je právě ta věc, která si myslím, že stojí za úvahu, a i v souvislosti s tou návštěvou premiéra, nikoliv prezidenta v Bílém domě... Zase bych to ale nechtěla nějakým způsobem přeceňovat, protože půjde hodně o politické postavení, vymezování nějakých věcí. Každopádně víme, že Miloš Zeman je v tom druhém období, nemůže být v třetím období a může se rozehrávat zase ta otázka dalšího nástupnictví, protože to je vždycky věc zásadní. Každopádně my také nevíme, co se stane v souvislosti s tím vyšetřováním pana Faltýnka. Sám pan Babiš je dále vyšetřován kvůli kauze Čapí hnízdo... Takže to jsou věci, které jeho postavení mohou zeslabovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak se díváte na probíhající kauzu skupiny brněnských politiků a podnikatelů, která má už své první obviněné? Městský soud v Brně poslal v sobotu večer do vazby pět lidí v kauze radnice Brno-střed. Policie se také zajímá o veřejné zakázky, například tendr na mýtný systém. Kromě brněnské radnice zasahovala také v sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo v pražském bytě a prostějovském domě místopředsedy hnutí ANO a předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Je to opět velká kauza, která se objevila a která se dotýká nejen vrcholných, významných politiků a strany, která je v této chvíli nejsilnější... Takže jistě ten dopad je. Samozřejmě probíhá vyšetřování a je těžké říkat nějaké závěry, něco o vině nebo nevině jiných lidí. Ale je pravda, že přestože tyto dvě kauzy... Policie naznačuje, že jsou oddělené, že nejsou nějakým způsobem propojené, a tak mi přišlo poměrně dost zajímavé, že pan Švachula, který je mezi obviněnými, radní pro investice, zároveň, údajně, podle tisku, byl v rozkladové komisi Úřadu pro hospodářskou soutěž, a upozorňuji, že rozkladová komise je ta komise, kteří řeší v poslední instanci na tom úřadě případná odvolávání... To znamená poměrně zvláštní propojování lidí, kteří figurují v nějaké funkci a ukazují na to, že tam je snaha si pohlídat ta určitá místa. My jsme tady spolu vlastně mockrát řešily problém nastavování kontrolních mechanismů. Popravdě řečeno, všechny tyto věci ukazují, že opět nejsou žádné kontrolní mechanismy nastavovány a kontrolní instituce jsou spíše politizovány. Politici opět říkají, že někde v nesprávnou dobu, v nesprávném místě nebo někde s někým jednali... Tady chybí zákon o lobbingu. Pokud někdo takto vysoce postavený jedná s těmi zástupci jak úřadu, který má být nezávislý, tak s nějakou firmou nebo s různými firmami, jak říkal pan Faltýnek, tak toto všechno by mělo být naprosto oficiální, veřejné, že tehdy a tehdy došlo k jednání. Z jednání by měl být určité zápis. A ne tak, aby docházelo k tomu soukromému setkávání... Tohle je jedna věc, která patří k politické kultuře a která se zde nedaří v žádném případ prosadit. Další věc je, že je politizace úřadů v tom smyslu, že se do těch vedoucích funkcí dostávají lidi, kteří jsou spojeni s politikou i na tom Úřadu pro hospodářskou soutěž. Původně jde o člověka, který byl úzce spjat se sociální demokracií a nemá nějaké zvláštní kvalifikace pro to, aby takto vysokou funkci zastával. Ono se nám to promítá do všeho možného. Brno-střed – opět – doposud nebyl přijata novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Nejvyšší kontrolní úřad nemůže vůbec kontrolovat hospodaření obcí. A to je zase ta novela... Od roku 2011 se objevuje... Vždycky je odmítnuta. Takže toto jsou ty systémové věci a iluze o tom, že si někdy konečně zvolíme lidi, kteří nebudou upadat do podezření. Pokud se nevyřeší tyto základní věci, tak to je iluze, která nemůže být nikdy naplněna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Proč se to neřeší, paní profesorko? Mimochodem po pěti a půl letech došlo k soudnímu rozuzlení zásahu na Úřadě vlády, který smetl tehdejší kabinet Petra Nečase. Padl první pravomocný rozsudek. Občanští demokraté, opoziční, chtějí zítra ve sněmovně navrhnout, aby se poslanci věnovali na mimořádném bodu policejnímu vyšetřování právě těch veřejných zakázek na mýtné. Vláda Andreje Babiše slibovala tvrdý boj s korupcí. Jak si v něm vede?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
To je přesně ono. Ono je výborné, že řekneme, že se vyšetřováním mýtného poslanci budou zase zabývat. Poslanci nejsou policie. Oni mohou v nějakém pochybení některé věci sledovat, ale nemohou nahrazovat práci policie, a ani její verdikt nemůže být něco, co by potom mělo ovlivňovat to rozhodování. Takže neustále se dělají jakési vyšetřovací komise, které příliš velké výsledky nepřinášejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale mohli by přijímat zákony...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Ano, to by mohli, ale to právě nedělají... A ta otázka toho, proč do této chvíle třeba Nejvyšší kontrolní úřad nemůže kontrolovat financování obcí, to znamená třeba Prahy, Brna (nejde mi opravdu o „horní...“, „dolní...“), je obrovská ostuda. Je i obrovský tlak z Evropské komise, aby toto už zde bylo; aby tu byl jeden auditní systém pro všechny veřejné finance, nejenom státu a evropských financí, ale i pro peníze, které jsou na této úrovni. To je problém, pro který se vždy z nějakého důvodu najde nějaká záminka. A opravdu hovořím o zámince, která se to snaží odsunout a říci, že se to třeba udělá i lépe a jinak atd., ale neustále to oddaluje. Je to velký problém, stejně tak jako zákon o lobbingu. O tom se hovoří velmi dlouho. Vzpomeňme si třeba na případ pana Dalíka, který svým způsobem doplatil na to, že takto netransparentně... a zřejmě i, jak byl pak prokázán, myslím, podvod, za který byl odsouzen... Přesně tohle netransparentní pohybování se v blízkosti premiéra, jednání s různými soukromými firmami ho nakonec dovedly do vězení. A tohle to si myslím, že jsou věci, které se dají normálně řešit, jsou ve většině zemí řešeny normálním způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To, o čem mluvíme, kritizovala také protikorupční skupina Rady Evropy, která řeší možné úplatky v politice a v justici a říká, že Česko pokulhává ve svém proklamovaném snažení zatočit s korupcí, že za poslední dva roky se nepodařilo plně zavést ani jedno ze čtrnácti původních doporučení. Česku vytýkají absenci etického kodexu zákonodárců nebo vymahatelných pravidel, ať už pro příjem darů, nebo pravidla pro lobbisty, o čemž jste také hovořila. V oblasti vyšší transparentnosti legislativního procesu Rada Evropy říká, že dosud nebyla přijata žádná doplňující opatření pro parlamentní výbory ani podvýbory, co se týče třeba včasného zveřejňování zápisů ze zasedání.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Je to skutečně neuvěřitelné, ale těch věcí, které zde nefungují nebo fungují způsobem, kdy se dají obcházet, nebo nejsou k dispozici informace, těžko se to potom dá dohledávat, dokazovat... Ale zároveň ta opatření jsou od toho, aby i chránila, svým způsobem, ty lidi, kteří řeknou: Já se takhle sejít nemohu. Takovým způsobem se nejedná. My jsme viděli nedávno kauzu ovlivňování soudců ze strany pana Mynáře... Tohle všechno jsou věci, které v těch zemích, kde to funguje, řekněme, lépe a méně korupčně... Prostě jsou jasná pravidla, a pokud se jich někdo nedrží, tak už má problém. A ten problém má dříve, než nastane to, že je obviněn policií nebo vyšetřován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A podařilo se něco třeba od r. 2013 prosadit, zlepšit?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Asi jediné, co je, je registr smluv. To je jedna z věcí, která si myslím, že je velmi podstatná, protože umožňuje zveřejňování smluv, které dávají... Ti, co nakládají s veřejnými prostředky... Samozřejmě je tam celá řada otazníků. Vím, že třeba ve vědeckém výzkumu se někdy říká – není moc dobré zveřejňovat některé údaje, co nakupujeme, protože konkurence tuší, jakým směrem může jít náš vývoj. Ale tohle jsou věci, které by asi měli dořešit. Měli by na ně nějakým způsobem reagovat, třeba i rozhodnutím správního soudu, jaké informace a v jakých případech se mají zveřejňovat. Jinak my jsme přijali služební zákon, který byl doporučen a který byl kritizován, že je velmi slabý, ale v této chvíli dochází k jeho další demontáži. Takže místo silných protikorupčních opatření máme ještě zeslabení toho, co je důležité, a to je vytvoření profesionální státní správy, která se nevytvoří za rok, za dva, ale ty podmínky se musejí nastavit a poté můžeme počítat s tím, že možná za pět, za šest let to začne fungovat poměrně dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A nenastavil ty podmínky služební zákon?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Ten služební zákon byl už sám o sobě velmi slabý. Už jenom to, že není samotnou strukturou, ale je pod ministerstvem vnitra, je velký problém. Ale v této chvíli dochází k tomu, že má být jednodušší... Tu správu... Nebo zbavovat se určitých lidí... Ti, co mají pomáhat těm úředníkům a jejich nezávislosti, tak... Státní tajemníci budou lehčeji odvoláváni. Tohle to jsou věci, které jdou proti této logice. A snaha populárně dostávat do státní služby ty odborníky z praxe je obrovským rizikem, protože tam zase můžete dostávat skupiny, které mají zájem nějakým způsobem ovlivnit to rozhodování toho státu. Ty soukromé firmy se dostanou k informacím, ke kterým třeba nemá informace konkurence. To je zase další riziko, které zde je. A vidíme opačné trendy nežli trendy, které by měly skutečně posílit ty kontrolní mechanismy, ale hlavně transparentnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek představil poslancům návrh na zavedení klouzavého mandátu poslance. Těm zákonodárcům, kteří se stanou členy vlády, má jejich mandát po dobu výkonu premiérské nebo ministerské funkce zaniknout. Měl by se, paní profesorko, poslanec, který se stane ministrem, vzdát svého místa, svého mandátu v parlamentu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Víte, ono je to složitější. Já si nemyslím, že pokud se přijme ten zákon o klouzavém mandátu, tak že se něco strašného stane, ale také si vůbec nemyslím, že by to mohlo čemukoliv víceméně prospět. Z mého hlediska je to spíše zástupný problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Členové vlády by se mohli třeba naplno věnovat své funkci.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Ale to můžou i teď. Myslím si, že to není zas tak velký rozdíl. Tento názor totiž vychází z představy, že máme firmu, ve které vím, že potřebuju dvacet lidí. A když jich potřebuju třeba jenom devatenáct, ale všichni pilně pracují... Ten počet těch mandátů, ta dvoustovka, není kvůli tomu, že by bylo potřeba skutečně těch dvě stě tvrdě pracujících lidí, ale aby bylo možné relevantní proudy, názory dostat do toho parlamentu, kde by zaznívaly. A v zásadě potom je ta relevance dána počtem těch mandátů, které ten který proud někde má. Jestli ten dotyčný momentálně pracuje na ministerstvu a nemůže se třeba účastnit hlasování, tak... Jedna věc je jednací řád, který může udělat mnohem předvídatelnějším, kdy a jak se bude hlasovat, což bývá v těch běžných parlamentech, a tady to moc není, ale v zásadě tady není žádný větší problém, protože jsme v parlamentním systému. V momentě, kdy budeme říkat, že je neslučitelnost ministra a člena parlamentu, a upozorňuji, že mají jenom jeden plat, nebere oba (abychom neměli tenhle ten pocit), tak už se posouváme k těm systémům, kde je striktní dělba moci, jako je prezidentský systém třeba v USA nebo poloprezidentský systém třeba ve Francii. Takže to je jedna věc. V Británii naopak může být ministr pouze ten, kdo je člen parlamentu. Nesmí to být nikdo mimo ten parlament. Právě ve všech těch zemích, kde ten parlamentní systém je odvozen od toho britského (Malta nebo Kanada), je tato podmínka naopak daná. Vytváří to jinou vazbu mezi tím parlamentem a vládou. Funguje to prostě jinak než v těch dalších systémech. Já mám trochu obavy, a říkám, nemyslím si, že by tím něco zásadního hrozilo, ale tím, jak u nás řada věcí není v ústavě přesně dělána a jsou proudy, které interpretují ten politický systém směrem k poloprezidencialismu, že tenhle ten návrh bude tomu spíše nahrávat a spíše podporovat tuhle tu interpretaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak bojovat proti absencím ministrů v dolní komoře?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Dá se to řešit úplně běžně, že když se ví... a když je naplánováno, kdy a jak se má být..., tak se dělá běžně, že se vypárují... Aby zůstal ten poměr sil zachovaný, tak se řekne: Teď je mimořádné zasedání vlády (nebo je ministr v zahraničí), tak vypárujeme z naší strany..., aby to hlasování nebylo tímto způsobem ovlivněno. Tohle je zase praxe, která je v britském parlamentu poměrně dosti častá. Takže je to možné. Druhá věc jsou interpelace. Ale tam vůbec nic neřeší to, jestli je členem parlamentu nebo není... Ministr má docházet na ty interpelace; má docházet, když se projednává návrh zákona, který přišel z jeho ministerstva, měl by být v tom parlamentu, ale to se v tomto momentě vůbec neřeší. Řeší se jedině snad to, že to hlasování bývá problém, což se dá hodně řešit jednacím řádem. Druhá věc je potom práce v parlamentních výborech. Ale skutečně ten parlament je nastaven tak, aby byla reprezentace názorů, a nikoliv tak, že je potřeba přesně tenhle ten počet lidí, aby byl zrovna přítomen při jednání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A musí mít tedy ministr poslanecký mandát?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
U nás ne. V Británii ta tradice je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... Jestli vy byste to osobně uvítala...?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Myslím si, že to skutečně není velký problém. Pokud byl někde zvolen, tak je ministrem, a nemělo by se nic dít, že v tom parlamentu v těch běžných agendách někde nefiguruje. To mi nepřijde jako žádný zásadní problém. To, co je problém, je, že je tam třeba mnoho hejtmanů... Nebo... Ono se to tomu teď brání... Ale je tam hodně starostů, kteří zároveň mají dva mandáty, a upozorňuji, že mají i ty dva platy. Tam jsou to potom dvě funkce, kdy si člověk řekne, jestli tedy může oba ty mandáty nějakým způsobem zvládat a jestli je to adekvátní anebo jestli je to spíš ta tendence, že potom ten poslanec místo toho, aby plnil svůj slib, že jedná v zájmu lidí ČR, jedná v dílčím zájmu své obce nebo svého kraje. On má z té obce a z toho kraje přinášet problémy; ukazovat, kde jsou jaké potíže, ale ne získávat něco, co by bylo speciálně výhodné pro ten kraj. A tohle to je mnohem větší riziko nežli to spojení ministra a poslance v těchto věcích. Ani té činnosti nepřispěje, když tam někdo přijde, bude tam tři čtvrtě roku (u nás ty vlády občas moc dlouho nevydrží) a čekat, kdy odejde... A pak si zase bude hledat zaměstnání. Jak bude kvalitní tenhle ten poslanec z hlediska přínosu pro tu práci parlamentu? Je potom otázka, jestli to bude přínosnější než třeba ministr... Ale já bych viděla spoustu témat, která by měl náš parlament řešit. Klouzavý mandát bych nepovažovala... Ale nevidím to jako nějakou tragédii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Měl by parlament řešit hudební vystoupení Radka Vondráčka z r. 2017? On se omluvil...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Myslím si, že tohle by měla řešit nějaká komise toho parlamentu, který se může případně rozhodnout pro nějaké sankce, což má imunitní výbor... Měla by to být otázka, řekněme, etické komise, která by také měla někde v tom parlamentu fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Politoložka profesorka Vysoké školy ekonomické v Praze Vladimíra Dvořáková a její názory. Já vám za ně děkuji. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka:
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem od půl deváté bude ekonom Lukáš Kovanda. Příjemný poslech dalších pořadů, ideálně Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.