Před 80 vypálili zfanatizovaní Němci synagogu v Teplicích

Dominanty Teplic – kromě synagogy také gymnázium a později obchodní akademie (vlevo). Za synagogou je vidět kostel svatého Bartoloměje
Dominanty Teplic – kromě synagogy také gymnázium a později obchodní akademie (vlevo). Za synagogou je vidět kostel svatého Bartoloměje

Před 80 lety německá armáda obsadila zbytek Československa. Teplice už tehdy jako součást Sudet patřily do německé říše. Ani tomuto městu se ale v noci ze 14. na 15. března 1939 nevyhnuly nepokoje.

Němečtí obyvatelé ničili opuštěné české a židovské domy. Zapálili také synagogu – do té doby jednu z nejvýznamnějších staveb svého druhu ve střední Evropě, a také druhou největší synagogu v bývalém Československu.

„Snažili jsme se dopátrat se toho, zda jsou někde nějaké artefakty nebo pozůstatky té synagogy, ale nepodařilo se nám to zjistit. Domníváme se, že pouze lavice, které jsou v současné době v obřadní síni na teplickém hřbitově, jsou z teplické synagogy, ale je to jen domněnka,“ shrnuje předseda teplické židovské obce Michael Lichtenstein.

Ředitel teplického muzea Radek Spála pak přidává další informaci – ještě z podzimu 1938, kdy se Teplice staly součástí Třetí říše.

„Máme doloženy paměti tehdejšího rabína Dr. Friedricha Weisse, který vzpomíná na to, jak na konci září, pod pláštíkem tmy, uprchl do Prahy. Odvážel nejcennější součást synagogy, posvátné svitky tóry,“ doplňuje Spála.

Monumentální stavbu, které vévodila centrální velké kopule a čtyři menší v rozích, chtělo po jejím opuštění vedení města využít. Převod synagogy z říšské pod městskou správu ale už úřady do 14. března 1939 nestihly vyřídit.

Kvůli silným obvodovým zdím musely být zbytky synagogy odstřeleny. Fotografie po prvním ze dvou odstřelů

Němečtí obyvatelé v noci při obsazování zbytku Československa ve městě rabovali – hlavně české a židovské obchody. Německá policie měla příkaz nezasahovat. Stejně tak asi i hasiči, protože zapálenou synagogu vůbec nehasili.

Ředitel muzea Radek Spála shrnul následky, které 15. března zaznamenal při obhlídce ruin stavební úřad: „Požár zapříčinil sesutí hlavní kupole a poškodil celé obvodové zdivo v takovém rozsahu, že bylo na první pohled patrné, že musí dojít ke stržení celé budovy.“

Synagogu vypálenou v noci ze 14. na 15. března 1939, a také holokaust, připomíná v Teplicích skromný památník

Zbytky budovy šly k zemi až v červnu 1939. Podle Radka Spály se totiž město s říšskou správou dohadovalo o tom, kdo zaplatí náklady, které dosahovaly 28 tisíc říšských marek.

Synagogu i holokaust na křižovatce ulic Chelčického a Lipová připomíná od roku 1994 památník architekta Michala Míška.

Spustit audio

Související