Před 80 lety uzavřela havárie Hindenburgu jednu éru, přesto vzducholodě dále brázdí nebe

6. květen 2017

Před osmdesáti lety skončila katastrofou německého Zeppelinu Hindenburg celá éra dopravní přepravy vzducholoděmi. Při neštěstí tehdy zahynulo 36 lidí. Z oblohy tato vzdušná plavidla ale zdaleka nezmizela. Dnes se využívají například k monitorování nebo během vědeckých výzkumů.

„Uplatnění vzducholoď nachází především v těch úkolech, kde je nutná dlouhá výdrž ve vzduchu bez nutnosti přistání,“ říká Filip Kobrzek z ČVUT, spoluzakladatel české firmy AirShipclub, která vyvíjí a konstruuje vzducholodě. „Poslední využití vzducholodí, o kterém víme, je pohraniční služba, kdy aktuálně ozbrojené složky jednotlivých států reagují na příliv uprchlíků a snaží se bránit hranice státu levněji a lépe. Díky vzducholodím je to možné,“ dodává.


Německá vzducholoď Zeppelin LZ 129 Hindenburg byla historicky největším létajícím strojem svého druhu. 3. května 1937 odstartovala z frankfurtského letiště na první z řady osmnácti plánovaných transatlantických letů. Kvůli protivětru nabrala zpoždění již při přeletu oceánu. Při příletu k New Yorku ji zastihla bouře, vzducholoď město dvakrát obkroužila a k letišti Lakehurst dorazila s půldenním zpožděním pozdě odpoledne 6. května. V 19hodin byla zahájena přistávací operace. Ve 19:21 bylo na zem shozeno první přistávací lano a pozemní personál začal s upoutáváním vzdušného plavidla. O čtyři minuty později, když byl Hindenburg ve výšce asi 60 metrů, vzplanul v zadní části požár a během 34 sekund celá vzducholoď shořela. Z celkem 36 pasažérů a 61 členů posádky při katastrofě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. O život přišel i jeden ze členů pozemního personálu. S Hindenburgem před osmdesáti lety zanikla i celá éra vzducholodí.

Hindenburg nebyla nejtěžší havárií, zato první s civilisty

„Havárie Hindenburgu byla zcela jistě posledním hřebíčkem vzduchoplavectví. Musíme ale připomenout jednu věc. Byla to havárie poslední v řadě, předtím byly havárie britských vzducholodí, například R38 v roce 1921, kde zemřelo 44 lidí. I amerických a francouzských,“ komentuje osmdesáté výročí tragédie Hindenburgu historik letectví z Národního technického muzea v Praze Michal Plavec a pokračuje:

„Byla to dlouhá řada nehod a při každé desítky obětí na životech. Ale tohle byl opravdu pomyslný hřebíček. Všechny ty vzducholodě předtím byly totiž vojenské a armáda přece jen počítá s možností obětí. Ale německá společnost Deutsche Zeppelin Reederei, která měla Hindenburg, provozovala jako jediná ve třicátých letech díky výhodám nosnosti nákladu a výdrže vzducholodí transatlantickou dopravu cestujících.

autoři: kte ,
Spustit audio