Práce dráteníka je náročná. Tento Karel IV. vznikal 50 hodin
700. výročí narození krále a císaře Karla IV. se nese celým rokem 2016. Zaujalo také krkonošského dráteníka Ladislav Šlechtu. Ten použil čtyři druhy drátů, ze kterých se smyčku za smyčkou asi 50 hodin rodila jezdecká soška Karla IV.
Původně se tato soška měla stát součástí Šlechtova drátěného betlému, ale díky své velikosti je samostatným objektem.
„Třicet hodin vznikal kůň a dvacet hodin král. Je to převážně z černého drátu, dále jsem použil stříbřenou mosaz, lakovaný měděný drát a koruna českého krále je z mosazného drátu,“ vyjmenovává Šlechta, který tvoří smyčkovou metodou.
Jezdecká soška není žádný drobeček, na výšku má 18 centimetrů, samotný kůň v kohoutku má 10 a na délku 15 centimetrů.
Zvládnout proporce jezdce a postavy nebylo nic jednoduchého. Asi každý, kdo se snažil kdy namalovat nebo jinak ztvárnit koně mu dá za pravdu. „Problémem je už to, aby kůň měl patřičně velkou hlavu vůči tělu, aby byly nohy dlouhé tak, jak mají být, aby odpovídal poměr postavy ke koni. Zkrátka aby to bylo proporcionálně sladěné,“ vysvětluje dráteník.
Drátěný Betlém bude ke spatření v Mimoni
Další prací, které se kromě šperků a dalších zakázek Šlechta letos věnoval, je úprava a doplnění drátěného betlému. Řada figurek vznikla už v předchozích letech, ale neměly pevné rozestavení na podložce, a tak pokaždé Šlechtův betlém vypadal jinak. Nyní už figurky stojí na smyčkou vytvořené podložce, které věnoval po chvilkách dva týdny.
Původně plánovaného Karla IV. nakonec nahradila babka s husou. „To je asi moje zatím nesložitější figura, protože vznikala ze tří vrstev drátu,“ dodává Ladislav Šlechta.
Betlém bude v celé kráse k vidění až v Mimoni. Už teď do 4. září si ale drátěné výrobky můžete prohlédnout v Teplicích na výstavě Dráteníkův rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.