Požár v Českém Švýcarsku není pro přírodu katastrofa. Máme šanci na restart, tvrdí botanička

19. srpen 2022

Katastrofa. Tak mnozí mluví o požáru v Hřensku, z botanického hlediska je požár šancí na nový začátek.

Podobné události jsou v pískovcových oblastech normální. „Když jsem zpracovávala svou diplomovou práci, tak jsem se věnovala pískovcům a zajímala se o to, jak to vypadá v půdě. Dělala jsem půdní sondy a zjistila, že tam běžně v hloubkách 30 i 50 cm jsou uhlíky. To znamená, že v těch oblastech hořelo. V pískovcích zkrátka čas od času hoří,“ říká botanička Naďa Gutzerová.

Popel je bohatý na živiny, pro přírodu samotnou tak požár takovou katastrofou není. „Už dneska je to vidět, že na těch požářištích se objevují první rostliny, například hasivka orličí. To je kapradina, která má podzemní oddenky a z nich ty rostliny začaly pomalu vyrážet,“ popisuje Naďa Gutzerová.

Požár v Hřensku

Příroda si se škodami dřív, nebo později poradí. Pro člověka je tato událost šancí přehodnotit přístup k hospodaření s lesy. „Víc v souladu s přírodou a nemyslet tolik technicky. Tam převládalo hodně technické myšlení, jako, že když si to spočítám, tak to musí vyjít. Ale ta příroda funguje jinak.“

Skladba lesa

Na pískovcích jsou běžně borovice lesní, v Labských pískovcích byl trochu problém, že tam začali vysazovat borovici vejmutovku, ale s tou začali bojovat už v 90. letech. A velký problém je smrk, který tam není všude původní. Ale to ukázal kůrovec. Tam kde smrk nemá být, tam uschnul a sežral ho kůrovec,“ říká botanička.

Obnovu lesa by Naďa Gutzerová nechala čistě na přírodě. „Aspoň zpočátku. Nechat vyrůst stromy a potom zasahovat. Říká se tomu přirozená obnova lesa, necháte semena z okolí vysemenit a pak se zasahuje do vzrostlejšího porostu a rozhodnete se, jestli tam budete podporovat dub nebo buk.“

Jaký vliv má na naši přírodu změna klimatu? Budete u nás za pár let pěstovat fíky a banány? Poslechněte si celou Radioporadnu s botaničkou Naďou Gutzerovou.

Spustit audio

Související