Povrly jsou unikátní nejen množstvím sportovišť, ale i blízkostí atraktivních turistických cílů
Obec Povrly leží na levém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Kromě výborné dostupnosti autem, vlakem i autobusem se do Povrl dostanete i přívozem přes Labe. Spoléhat se na tento způsob dopravy ale nelze, protože fungování přívozu, je závislé na množství vody v Labi. Když je jí málo, nebo naopak moc, přívoz stojí.
První zmínka o Povrlech se datuje do roku 1186. Lidé se tu živili rybolovem, ovocnářstvím a dobytkářstvím, později přibyla řemesla.
Počet obyvatel obce prudce stoupl, když ve vedlejších Neštědicích roku 1881 vznikla celulózka a papírna. Další zlom představoval rok 1898, kdy v Povrlech došlo k vybudování továrny na výrobu mědi.
Kolem bývalé povrlské kovárny se nachází soubor hrázděných budov, krásná ukázka původní vesnické architektury. Budovám hrozila demolice, kterou si ale místní nepřáli – a tak obec ohrožené budovy vykoupila, vybudovala tam stylovou kavárnu a plánuje muzeum zaměřené na historii kovářství.
Dominantou Povrlů je Kostel Navštívení Panny Marie z roku 1936, který nahradil původní pozdně barokní kapli. Má nezvyklý tvar rotundy a je to jeden z nejmladších kostelů na Ústecku.
V Povrlech najdete koupaliště s možností ubytování v turistických chatkách i zimní stadion. Tím ale zdaleka možnosti sportovního vyžití nekončí.
Turisté často vyhledávají zříceninu gotického hradu Blansko, která je z centra Povrlů vzdálena sedm kilometrů – stále do kopce! Kdo chce šetřit dech, vyjede autobusem z Ústí nad Labem na zastávky Chuderov, Lipová, rozcestí Blansko – k hradu je to kousek a do Povrl pak hezky z kopce.
Oblíbeným výškovým bodem v okolí Povrl jsou Kozí vrch a Bradlo s krásnými výhledy do Labského údolí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






