Pověst z Roudnicka: Bazilišek řádil i v Račiněvsi

Už od středověku se objevovaly zvěsti, že lidi sužují podivní tvorové – baziliškové. Mělo jít o tvora s hlavou kohouta s hadím tělem. Přiletěli odkudsi a usadili se na půdě některého stavení nebo někde poblíž.

Byli strašní. Kdo je uviděl, toho otrávili buď svým jedovatým dechem nebo do hodiny zkameněl.

Bazilišek se tehdy v Račiněvsi usadil v obecní studni. Lidé se pak báli chodit pro vodu. Jenže bez vody se žít nedá. A tak přemýšleli, jak podivného tvora vyhnat nebo zničit. Nebylo to jednoduché – povídalo se totiž, že když třeba baziliška probodnete, tak přes zbraň vám do těla vnikne jeho jed a zemřete.

„Co s tím,“ říkali si lidé a začali zvažovat, jestli se z Račiněvsi raději neodstěhovat. Kdo ví, kam se ze studny vydá bazilišek dál, do kterého domu…

Až přišel do místního hostince podivný pocestný. Bylo na něm vidět, že je z daleka a sám říkal, že daleko i míří. A protože situace s baziliškem se samozřejmě probírala i v hostinci, slyšel i on, co se děje.

„Poradím vám, jak se zbavili jednoho baziliška tam, odkud pocházím,“ nadhodil.

Lidé pak udělali, jak poradil. Nastavili kolem studny s baziliškem zrcadla. Pak už jen čekali, co se bude dít.

A pomohlo to. Jak bazilišek vylézal ze studny, uviděl se v zrcadle a za chvíli zkameněl. Račiněvští pak už měli navždy klid.

Je zajímavé, že bazilišci, kteří se měli rodit z vejce sneseného kohoutem a zahřívaného hadem, se neobjevují v pověstech jen v Evropě. Podobný mytologický tvor prý kdysi řádil i v Africe i jinde. Úvahy jdou dokonce tak daleko, že možná šlo o nějaký druh jedovatého afrického hada, který mohl vydávat před útokem zvuk podobný kohoutímu kokrhání. Kdyby šlo o kobru, rozvinula by se a vypadalo by to, jako by měla hlavu. A tak vznikla legenda. Tvor by ale musel vymřít, protože dnes o něčem takovém nevíme.

Ale jak by se pak takový had dostal do studně až v Račiněvsi? Pověst není pohádka, vždy na ní musí být něco pravdy. Nebo že by bazilišci kdysi opravdu žili?