Pověst z Doksan: Příběh rytíře a krásné Angeliny a Umučený doubec
Na cestě z Doksan do Dolánek na Litoměřicku stál pod vrchem Skalka věkovitý dub. Lidé mu říkali Umučený doubec. Proč, to vysvětluje pověst.
V době, kdy byl doksanský klášter v plné slávě a bohatství, patřily mu lány, vsi a městečka kolem dokola, kam jen oko dohlédlo. Dokonce i Třebenice u Lovosic. I tam poroučela doksanská abatyše.
Tenkrát ještě bylo na hradě Košťálov nad Třebenicemi živo a veselo. Starý rytíř zemřel a mladý vládce si teprve hledal ženu. A tak když abatyše opět přijela do Třebenic, měla s sebou i dívky, které v klášteře žily, aby dostaly správnou výchovu. Tehdy uviděl košťálovský rytíř krásnou Angelinu. Stačil pohled a zamiloval se do ní. A stejné to bylo i s Angelinou. Rytíři se proto podařilo pannu přemluvit, že ji z klášetera unese jako kdysi Břetislav Jitku. A pak bude svatba.
Byla tmavá, hluboká jarní noc, když se rytíř z Košťálova vypravil za nevěstou. Nejprve ale poručil připravit na hradě svatební hody. Vesele vyskočil do sedla.
Radostně jel zamlklými loukami a krátce před půlnocí uvázal nedaleko ztichlého kláštera svého koně. Pak dal smluvené znamení Angelině. Za chvíli se tiše otevřelo okénko její cely a dívka se začala spouštět dolů po provazu, který rytíř přidržoval.
Vtom nedočkavý kůň zaržál. V klášteře nastal shon, začaly bít zvony na poplach a z nádvoří se vyhrnuli pronásledovatelé.
Kůň běžel s rytířem a dívkou, co mohl, ale nesl příliš těžké břemeno. Na příkré stráni klopýtl, upadl a rytíř i s dívkou se řítili dolů ze svahu. Tak nešťastně, že oba narazili na dub a zabili se.
Smutně zněly klášterní zvony v Doksanech a na Košťálově místo svatebních, měli hody pohřební. A dub pak dostal své smutné jméno.
Kdo byla ona Angelina? Možná šlechtična z některého z rodů, které do doksanského kláštera posílaly své dcery na výchovu. Ženský premonstrátský klášter v Dosanech na Litoměřicku je totiž nejstarší klášter této řehole v zemích Koruny české. Založila ho kolem roku 1144 česká kněžna Gertruda Babenberská, manželka českého krále Vladislava II. Na vychování tu byla i Anežka Přemyslovna, dcera českého krále Přemysla Otakara I., později uctívaná jako svatá Anežka Česká.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
