Pověst z Děčínska: Proč se skále nad Labem říká Pastýřská

29. prosinec 2019

Byla bouřlivá noc plná blesků, hromů a vichru, když se purkrabí děčínského zámku, podle pověsti Berka z Dubé, šel podívat do hradní věže. Chtěl vidět, jak živly řádí v labském údolí.

Protože se krátce předtím vrátil z lovu a byl unavený, nakonec i navzdory hromům a bleskům ve věži usnul. Když se vzbudil, byl všude podivný klid. Podíval se ven a zůstal jako opařený.

Rozednívalo se. Labe se valilo dole v údolí a všude kolem se ze stromů a půdy zdvihaly výpary po nočním lijáku. Na skále naproti zámku se objevilo zvláštní světlo a sílilo. A v něm se zjevilo stádo bílých ovcí vedené obrovitým pastýřem se zářící holí a dvěma černými psy. Ovce se na kopci zastavily, pastýř si sedl k nim a začal podmanivě hrát na flétnu. Pak obraz zmizel.

Ovce

Objevovat se však měl podle pověsti pokaždé, když se nad Labem u děčínského zámku strhla mimořádně silná bouře. Proto prý dostal vrch jméno Pastýřská stěna.

Historické prameny ale vidí název jinak – původně se skála jmenovala Schiefe Wand, tedy šikmá stěna. Jak uvádí i wikipedia, výslovnost se dál vyvíjela a byl z toho Schieferwand, tedy stěna břidlicová. Protože spojení s břidlicí nemělo logiku - žádná tam není, postupně se pojmenování změnilo na Schäferwand, tedy ovčácká stěna. A z toho byl krůček k českému názvu Pastýřská stěna.

Tak si můžete vybrat, které vysvětlení se vám líbí více.

autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související